Žernov je mlecí zařízení složené ze stabilní spodní části zvané ležák a horní rotující části zvané běhoun. Ten je uprostřed opatřen otvorem pro osu a na vrchní části násypnou výdutí; také spodní pracovní plocha je vydutá. Středový otvor pro osu je opatřen dvěma křídlovitými výběžky a další otvor je pak na boku (obvodu běhounu) pro rukojeť. Také ležák má ve středu otvor pro osu, ale ne skrz a jeho vrchní část je mírně kuželovitá. Lochovský běhoun je vysoký 150 mm, má průměr 315 mm a váží 20,5 kg. Ležák je vysoký 240 mm, má průměr 320 mm a váží 18 kg. Oba díly žernovu jsou vyrobeny z křemence a nesou stopy po opotřebení, přesto jsou dobře zachovalé.

Pár slov o výrobě
Výrobu žernovů můžeme dobře rekonstruovat díky zachovalým výrobním okrskům, které byly zjištěny třeba u Žernosek (přiléhavý název). Nejprve bylo třeba nalézt vhodnou horninu, která se přirozeně vyskytuje na povrchu ve formě polygonálních sloupců.

Dalším krokem bylo založení těžební jámy a vytěžení polotovaru ve tvaru válcovitého disku. Tento polotovar mohl být již předmětem obchodu, anebo byl opracován do finálního výrobku přímo na místě (jak nám dokládají nálezy pracovního odpadu). Dále bylo třeba vytesat otvor pro osu, opracovat stěny (obvod) a násypovou výduť na horní ploše běhounu. Nakonec byly pečlivě opracovány pracovní, neboli mlecí plochy na obou kusech žernovu (lícování běhounu a ležáku).

Po celý zemědělský pravěk až do doby laténské byly k drcení mouky používány jednoduché zrnotěrky (plochý kámen s dovnitř vyklenutou horní plochou a valoun) nebo tzv. „barbarizované mlýnky řeckého typu". Teprve v mladší době železné, v prostředí laténské kultury, se začínají v Čechách objevovat rotační mlýnky jako je popisovaný exemplář z Horního Lochova. Rotační mlýnek mohl být také opatřený dřevěnou konstrukcí (lavice a rám s tyčí k pohonu běhounu).

Zrní bylo sypáno do násypné výdutě a otvorem kolem osy se dostávalo mezi mlecí plochy. Z obvodové spáry se pak sypala mouka do plátna uchyceného pod mlýnkem. Rekonstruovaný laténský rotační mlýnek z Horního Lochova si může každý návštěvník osobně otestovat v prvním sále stálé expozice Regionálního muzea a galerie v Jičíně.   Radek Novák