Říká se, co Čech, to houbař. A právě teď pro ně nastává nejbohatší období. Počasí houbařské sezóně přeje a mykologové proto lákají do lesů. Podle Jany Čapkové se na toto období těší celý rok.. Do lesů s košíkem a foťákem ale vyrážejí už od jara a pozorují, které klouboučky letos jako první vykouknou z mechu. "Mám pocit, že srdce snad každého druhého Čecha je houbařské. S jarním táním sněhů vyhlíží ohnivce rakouské a už netrpělivě obšlapuje místa, kde by mohly růst kačenky a smrže. Všichni pak přemýšlí o tom, jaká bude asi houbová úroda v létě a na podzim," řekla Deníku nadšená houbařka a mykoložka.

Houbaři ze spolku se pravidelně scházejí, pořádají kroužky pro mladé začínající mykology, výstavy a ochutnávky, na kterých se snaží zvyšovat povědomí o houbách a jejich využití. "Něco takového bych uvítala, sama houby sbírám ráda a nejím je. Ale nosím je mamce, která je suší, rozdává a přidává do polévek a omáček. Jenže se bojím že domů přinesu nějakou jedovatou. Proto sbírám jen hřiby a ani u nich si nejsem jistá," prozradila třicátnice Jana P. z Nové Paky, zatímco se chlubila fotkou svého největšího letošního úlovku v telefonu. Podle jejího laického oka to prý byl hřib kovář, jeho konzumaci ve smaženici prý všichni přežili bez potíží.

Houby se daly sbírat na nůše

Letos se podle Čapkové houbám dařilo střídavě jako na houpačce. Na jaře deštivé počasí slibovalo nadílku, noční nízké teploty ale houbám daly na frak. "Následně nám vodu z lesa vyfoukaly chladné větry od severu. Na začátku prázdnin se situace začala zlepšovat a tak jsme se konečně dočkali pořádné velké vlny růstu hub i v našem kraji," popsala předsedkyně a dodala, že nejvíce se urodily hřiby smrkové a muchomůrky růžovky, které se daly sbírat do nůší.

Dařilo se také dalším hřibovitým houbám, takzvaným barevňákům. Většina z nich je nejedlá, navíc se nesmí sbírat, protože jsou chráněné.

Na jedovaté pozor

Například závojenky olovové naopak chráněné nejsou a co hůř, vzhledově připomínají oblíbené pečárky polní, známé jako žampiony. Houbaři ze spolku závojenek letos nacházejí hodně, rostou často ve velkých skupinách bělostných plodnic. Nadšení mykologové z takových nálezů mají radost, pro ně je každá houba především ozdobou lesa. "Je to o vztahu k přírodě, hledání a radosti z každé nalezené houby, kterou je třeba poznat. A když se mezi nimi najde nějaká jedlá, je to příjemný bonus," vysvětlila Čapková.

Začínajícím houbařům radí, aby se nejdříve naučili sbírat jen pár druhů, které stoprocentně poznají. Vyvarují se tak vážných zdravotních potíží, ale i toho, aby nejedlé houby zbytečně trhali a ničili. "O co více nás potěšily velké skupiny závojenek, o to menší radost jsme měly z toho, že některé z nich nesly známky toho, že je lidé sbírali. Slimáci opravdu nemají nůž a houby si nekrájí pro zjištění červivosti," popsala znepokojující nálezy.

O tom, že by se někdo závojenkou letos otrávil, nemá šéfka lomnických houbařů zprávy. Narozdíl od muchomůrek zelených, které jsou velmi jedovaté, totiž otrva většinou ostatních hub postiženému nešťastníkovi způsobí pouze prudké trávicí potíže, které lze vyřešit klidovým režimem a aktivním (černým) uhlím.

Podle MUDr. Kateřiny Kotlíkové, vedoucí lékařky z Toxikologického informačního střediska Všeobecné fakultní nemocnice, konzumace nejedlých hřibovitých hub zdraví závažně neohrozí, může ale způsobovat průjmy a zvracení, v takových případech hrozí závažné vyčerpání organismu a dehydratace. Na to je třeba dávat pozor i v případě otravy závojenkou olovovou. Oproti tomu smaženice z muchomůrek zelených může zapříčinit selhání jater a ledvin, v některých případech pak člověku život zachrání pouze transplantace.

"Lidé tyto otravy často mohou zvládnout doma s podáváním aktivního uhlí. K lékaři by měl pacient vyrazit, když by hrozila dehydratace, tedy v případě, úporného průjmu a zvracení. Lékařskou pomoc je dobré vyhledat i tehdy, když se otráví malé dítě, či starší člověk. Těm hrozí dehydratace ve větší míře a někdy je nutné, aby je v nemocnici zavodnili," doplnila lékařka. Na telefonní linku Toxikologického informačního střediska se v případě pochybností nebo obtíží může obrátit každý.

Ke zvýšení povědomí o jedlých a jedovatých houbách poslouží laikům i zkušeným houbařům také výstavy pořádané lomnickým spolkem. Nejbližší se bude konat v sobotu 16. a 17. září v Orlovně v Lomnici nad Popelkou. Jako vždy tam budou k vidění a porovnání stovky hub nasbíraných v regionu a k ochutnání oblíbené recepty členů spolku. Z hub se totiž dají připravit i jiné pokrmy, než jen klasická smaženice nebo omáčka.

"Chceme návštěvníkům představit a ukázat houby, které jsou leckdy neprávem na jejich procházkách lesem opomíjené, ať už co se týče krásy nebo chuťových buněk, které by zaplesaly nad jejich kulinářskou úpravou," pozvala návštěvníky Čapková.