Premiér Bohuslav Sobotka, který měl po prohraných krajských volbách ještě dost sil, aby v březnu 2017 ovládl sjezd ČSSD, v dubnu zaútočil na Andreje  Babiše pomocí jeho podnikatelské minulosti. Otevřel příběh korunových dluhopisů, jež vypsal Agrofert a Babiš na nich vydělal. Kauza však byla komplikovaná, takže jí lidé příliš nerozuměli. Přesto právě ona se stala impulzem k Sobotkově rozhodnutí podat 2. května demisi celé vlády. Nepočítal ovšem s prezidentovým tvůrčím výkladem ústavy, podle něhož lze odvolat premiéra, aniž by se poroučela celá vláda. Sobotka tedy demisi stáhl a za to se dočkal na Hradě ponížení v přímém přenosu, kdy na něj Miloš Zeman hrozil holí a pak odešel uprostřed jeho řeči.

Ministr financí Babiš sice poté z vlády odešel, ale sociálním demokratům to nijak neprospělo. Preference jim padaly jako jehličí z odstrojeného vánočního stromku, a tak 14. června Bohuslav Sobotka ukončil svou misi v čele ČSSD a žezlo předal Lubomíru Zaorálkovi. Pozdě.

Českou společnost pohltila vlna obdivu k pragmatickému miliardáři, který je v jejích očích schopen zařídit  vysoké mzdy i důchody, stavět dálnice, školy, stadiony. Též zavřít všechny korupčníky a migranty udržet v Africe.

Pokud někdo pochyboval o Babišově odporu ke změkčilé EU, obrátil se na extrémního nacionalistu Tomia Okamuru, který se z nadšeného návštěvníka mešit a propagátora integrace cizinců proměnil v zavilého odpůrce islámu. To vše se dělo pod taktovkou dirigenta z Pražského hradu. Zeman pochopil, že klíčovou personou české politické scény se stal Andrej Babiš. Přivinul ho na hruď a při každé příležitosti dával najevo, že toto spojenectví, jež lidem zaručí prosperitu a klid na práci, je pevné. Nenarušilo ho ani Babišovo vydání k trestnímu stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu při výstavbě Čapího hnízda či nechuť poražených stran jít s ANO do koaliční vlády.

Miloš Zeman se ve jménu svého znovuzvolení zbavil zátěže hodnotových ideálů a bez skrupulí vyrážel vstříc přání davů. Tu dal milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi (z něhož se posléze stala podivná televizní a knižní celebrita), tu zašel na konferenci Okamurovy SPD, kde došlo k názorovému prolnutí až idylickému. Končící rok, plný hojnosti a růstu, tak poněkud zvráceně otevřel dveře přízemní nenávisti, zlobě a pohrdání demokratickými právními pravidly.

Co se stalo v roce 2017

Koruna je volná, úroky rostou a bude dráž

Varující předpověď, že česká měna bude po konci intervencí skokově „lítat“ o korunu až dvě oběma směry, se nevyplnila.

Když Česká národní banka (ČNB) a její šéf Jiří Rusnok 6. dubna 2017 po čtyřech letech přestali držet korunu na hladině cca 27 korun za euro, dlouho se nic nedělo. Posilování hodnoty měny bylo pozvolné, až na sklonku roku zaparkovala kolem hranice 25,60 za euro a kulatou hranici 25 korun za euro bychom mohli prolomit v létě 2018.

Centrální banka za intervence započaté v listopadu 2013 utratila skoro dva biliony korun. Za tuto částku natiskla (tzv. emitovala elektronickou cestou) nové peníze a za ty nakoupila dluhopisy. Část ekonomů a především exportních podniků ji za to chválí, naopak třeba prezident Miloš Zeman intervence kritizoval s tím, že české podniky s jistým nehybným kurzem v uplynulé době zlenivěly a místo, aby investovaly, „usnuly na měkkém měnovém polštáři“.

Že je česká měna skoro o 1,50 koruny silnější než zjara, poznali Češi nejenom při nákupu valut na dovolenou, ale hlavně při vánočním nákupu zahraničního zboží z e-shopu a částečně také u čerpacích stanic, kde silnější koruna brzdila růst cen.

Jenže každá mince má dvě strany. České ekonomice se letos nesmírně dařilo, rostla meziročním tempem o pět procent a rekordně nízká nezaměstnanost (2,6 procenta) tlačila nahoru růst mezd (+ 6,8 procenta). Vedle toho však nedostatek bytů eskaloval ceny nemovitostí – rostly o 13 procent, nejrychleji v celé EU. A ve finále se tak zvýšila i celková drahota  – inflace nakonec meziročně vyskočila o 2,4 procenta. ČNB proto v srpnu  poprvé od roku 2012 začala zvyšovat základní úrokovou sazbu a tím de facto zdražovat peníze, aby zabránila přehřátí ekonomiky či hypoteční krizi. Místo technické nuly jsou základní úroky 0,5 procenta a v příštím roce by se mohly dostat až na úroveň 1,25 procenta. Průměrný úrok na hypotéce by se tak z nynějších cca 2,15 procenta (dle Hypoindexu Fincentrum) mohl v roce 2018 zvýšit až ke třem procentům. Pro lepší představu: Zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši milion korun na třicet let o 0,3 procentního bodu znamená zvýšení ročních nákladů o necelé tři tisíce korun. 

Dvojnásobný vrah celebritou

Udělal to, protože měl skutečné pochyby o rozsudku, nebo se chtěl zalíbit „publiku“, které si zamilovalo story o nespravedlivě vězněném vrahovi? Skutečnou odpověď na takovou otázku zná jen prezident Miloš Zeman, který 23. května udělil milost Jiřímu Kajínkovi, který si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. Krok hlavy státu vzbudil vlnu nevole mezi politiky i některými právníky. Samotný Jiří Kajínek si ale po propuštění užívá život celebrity.  Na jeho autogramiády stojí lidé fronty, naposledy třeba 12. prosince v Prostějově, předtím i v Olomouci či Jihlavě.

„Kajínek Superstar“ už dokonce stačil  nabourat i svůj nový mercedes. Ovčáček krátce pro udělení milosti uvedl, že se Zeman o případ Kajínka dlouhodobě zajímal, a „zaznamenal pochybnosti, které zaznívalyz řad odborné veřejnosti“.  Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, druhý osobní strážce střelbu přežil. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let. Zeman při jeho propuštění stanovil podmínku v délce sedmi let, během které se omilostněný nesmí dopustit žádného trestného činu. 

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ