Po celou dobu nám radila a pomáhala Lucie Grusmanová z restaurace Kovárna v Bukvici, kterou pozvala paní ředitelka. Nejprve jsme dělali muffiny. Starší kluci zas loupali brambory. Potom jsme chystali šopský salát. Potom jsme tvořili předkrm, který byl z vajíček a rajčat. Vypadal jako muchomůrka červená na mechu. Matěj Angelov a já jsme pak obalovali řízečky ve strouhance s arašídy nebo křupínky. Zeleninovou polévku s kapáním jsem vařil hlavně já. Však jsem byl také jmenován šéfkuchařem. Po úklidu jsme prostírali stoly. Paní ředitelka a paní učitelka měli rodičák, tak jsme měli čas.

A pak to začalo. Rodiče jsme usadili ke stolům a jako první byl přípitek. Potom se každé dítě jako číšník staralo o svoje rodiče. Rodičům chutnalo. No, alespoň to říkali. Dobře to dopadlo, takže možná zase příští rok.   Matěj Mlejnek, 5. ročník

Co dodat?
Proč bychom měli sedět v lavici a hovořit o vaření, prostírání, stolování a servírování, když si to můžeme vyzkoušet? A když už si to vyzkoušíme, proč ne smysluplně? U nás ve škole zastáváme názor, že v rámci možností je třeba dát dětem možnost použít své nabyté znalosti a dovednosti přímo v praxi.

Děti již mají představu o přípravách, nákupu, výpočtu průměrné ceny za hostinu na osobu. Při přípravě a vážení surovin na muffiny například pochopily, proč je dobré vědět, kolik gramů má kilogram. Vyzkoušely si běžné kuchyňské práce včetně mytí nádobí a úklidu i přípravu sváteční tabule. Pochopily potřebu udržování pořádku při práci i důležitost plánování činností.

Mimo další pozitiva děti získaly námět o čem psát a další příležitost pilovat své vyjadřovací schopnosti. A hlavně! Věřím, že potěšily a překvapily své rodiče.  Darina Šindlářová, ředitelka školy