V ulicích Ostroměře je ve středu dopoledne živo. Všichni míří na obecní úřad. Od včerejška se totiž lidé mohou hlásit k podpisu přebíracího protokolu na nové kompostéry. “Dneska je tu blázinec, konečně jsme dostali slibovanou dotaci, takže se na úřadě od včerejška tvoří fronty,” vysvětluje do telefonu starosta Tomáš Gabriel. Zvukový podkres mu k hovoru dělá škrábání propisek a bouchání razítek. Obec se snaží papírování vyřešit co nejrychleji. Žádost o nové kompostéry jim totiž ležela na stole už od roku 2019.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkPro smlouvu se vypravila i paní Jana. O nový kompostér se přihlásila už před rokem. “Zrovna tam jdu, už bylo načase. Starosta v hlášení slíbil, že nám po podpisu smlouvy dovezou kompostéry až domů. Sice to bude skládačka, ale mám hodné sousedy, chlapy, oni mi s tím pomůžou,” raduje se.

Paní Jana žije v chalupě na konci Ostroměře už čtyřicet tři let. “Když jsme tehdy rozpadající se dům kupovali, maminka říkala, že nebýt to v Ostroměři, koupi by nám vymluvila. Ale Ostroměř mám ráda, žila tu celá rodina,” vypráví. Nejvíc si paní Jana pochvaluje to, jak se obec stará o květiny a zeleň podél silnice a chodníků.

Ulice vesnice skutečně působí velmi upraveně. Obec do revitalizace zeleně a květinových záhonů evidentně investuje hodně energie. S tím souhlasí také prodavačka v zahradnických potřebách na hlavní ostroměřské ulici. “Žije se tu tak všelijak. Ale o květiny se starají, to musím říct,” kýve. Dnes má napilno. Před jejím obchodem se střídá jeden zákazník za druhým. Není divu, při pohledu do zahrádek místních domů a chalup je jasné, že si na pěstování v Ostroměři potrpí i soukromníci.

Ostroměř je poměrně velká vesnice, žije v ní přes třináct set obyvatel. Známá je především jako rodiště spisovatele Eduarda Štorcha, autora Lovců mamutů, a režiséra Karla Zemana, jehož Cesta do pravěku je dodnes oceňovaným dílem české animované kinematografie. V kulturním středisku Ostroměře je oběma umělcům věnovaná stálá expozice, kterou na počest jejich společného zájmu o pravěk hlídá malá socha mamuta. Ostroměř ale proslavilo také zpracovávání pískovce z nedalekého lomu v Podhorním Újezdě nebo ovocnářství. Čtyřicet hektarů ovocných sadů v katastru obce obhospodařuje farma Petra Kareše. Cedule lákající na prodej ovoce a moštu je jeden z prvních vjemů, které nově přijíždějící získají.

Zahrádku dříve vlastnil také pán, který se spolu s manželkou vrací z nákupu. “Tu už jsem ale dávno pustil. Už jsem starý a lenivý,” směje se. Hned dodává, že si nový kompostér neobjednával. Na balkon v bytovce by se mu prý nevešel.

Na svou ženu čeká pán na kopečku před bytovkou hned vedle hlavní silnice. “Tady s tou paní já žiju v Ostroměři už padesát let. Byli jsme ještě hodně mladí, když začali slibovat, že se vedle postaví dálnice, aby nám tady nelítaly kamiony. Ale až se to konečně stane, to už tady nebudu. Podívejte se, kolik tu jezdí aut. A v každém jen jeden člověk,” ukazuje na vytíženou evropskou silnici E442.

Ostroměř je jednou z obcí, které provoz na této silnici dlouhodobě trápí. Na rozdíl od vedlejšího Konecchlumí se Ostroměřickým podařilo prosadit si na začátku obce měřiče rychlosti a uprostřed pak zpomalující ostrůvky. “A taky nám sem dali speciální asfalt na tlumení hluku, ale stejně na noc musíme zavírat okna. Na povolenou rychlost se tu moc nehledí a hlavně v noci ji řidiči hodně překračují,” stěžuje si dále muž. Většina řidičů se snaží před obcí přibrzdit. Ve směru od Jičína je totiž hned na začátku vsi dvojitá prudká zatáčka. Při krátkém pozorování měřiče si ale lze všimnout, že rozjetým těžkým vozům se na požadovanou rychlost často nedaří včas přibrzdit.

V květnu by se Ostroměř měla dočkat kompletní opravy úseku silnice, který obcí prochází. Před dvěma týdny o tom informovalo Ředitelství silnic a dálnic na svém twitterovém účtu. Ani při opravě si ale Ostroměř od projíždějících kamionů neodpočine. Stavět se bude vždy na jedné straně vozovky a provoz budou kyvadlově řídit semafory.

Jen pár metrů od silnice, za prvním rohem směrem do menších uliček vsi, ale Ostroměř i v rušném středečním poledni působí harmonicky. Na lavičce před domem sedí postarší pár a hlasitě si vykládá. Ve vedlejší zahrádce muž s obřími sluchátky na uších seče trávu. A to vše provází jarní vůně rozkvetlých jabloní.