Perspektiva vyššího věku však přináší i vyšší počet seniorů, a tím i vyšší požadavky na péči o tuto věkovou skupinu. Dostát jim není jednoduché. „Kapacity, které máme, jsou v tuto chvíli nedostatečné. Připravujeme však několik projektů, které by měly tomuto problému pomoci,“ řekl v úterý hejtman Jiří Štěpán na konferenci, kterou pořádalo vydavatelství VLM ve spolupráci s krajem v Domově důchodců v Černožicích.

Náměstek hejtmana pro sociální oblast Vladimír Derner upozornil, že rostou nároky jak na zvýšení počtu míst v domovech pro seniory, tak na množství a kvalifikaci lidí, kteří se o ně budou v domovech, stacionářích či domácnostech starat.

„Senioři jsou pokládáni za ekonomické riziko a zátěž. Ve skutečnosti ale mají v dnešní společnosti velmi důležitou roli jednak v roli prarodičů, jednak v roli pečovatelů o seniory - svoje rodiče,“ řekl náměstek hejtmana.

V současné době žije v Královéhradeckém kraji na 25 tisíc lidí ve věku nad 80 let, za dvacet let jich bude už 55 tisíc.

Podle Vladimíra Dernera rostoucí počet seniorů není pro společnost hrozbou. „Technický rozvoj a schopnost vytvářet materiální hodnoty jsou nyní nejvyšší v historii a je jen na nás, jak s těmito možnostmi naložíme,“ podotkl.

Kraj má nyní k dispozici 2500 lůžek pro seniory a eviduje 670 žádostí o umístění. Čekací doba lehce přesahuje půl roku. „Potřebujeme centrální evidenci žádostí, abychom měli přehled. Měla by být příští rok,“ řekl Vladimír Derner. Královéhradecký kraj také plánuje zvýšit kapacitu zařízení pro seniory asi o tisíc lůžek a současná zařízení opravit. Odborníci si však nemyslí, že domovy a ústavy jsou nejlepším řešením.

Seniorům je nejlépe doma

„Pro seniory je zdaleka nejlepší pobyt v domácím prostředí,“ zdůraznil náměstek hejtmana. Je tedy potřeba podporovat péči o staré lidi prostřednictvím terénní a odlehčovací služby. Kraj proto vytvořil katalog sociálních služeb, kde se lidé dozvědí, kdo v regionu poskytuje sociální služby, jakého druhu a za kolik peněz.

V zařízeních pro seniory i v dalších sociálních službách jsou však potřeba zdravotníci a sociální pracovníci. Těch se na řadě míst nedostává.

„Není to jen o financích, ale i o sociální zodpovědnosti. Dokud si stát nebude uvědomovat, že lidi, kteří se starají o seniory, si zaslouží nejen lepší plat, ale i společenské uznání profese, nehneme se dál,“ uvedl hejtman Jiří Štěpán. Připomněl, že stárnutí je problém, který nemůže vyřešit samo město, kraj či stát: „Je potřeba, aby všechny tyto subjekty spolupracovaly.“

Chybí generační solidarita

Podle ředitele krajského Úřadu práce Martina Horáka je velkým problémem generační solidarita: „Pro řadu lidí je běžné, že seniora odloží do nějakého zařízení.“

Problémem je však i sehnat zdravotníky a sociální pracovníky, kteří by se starým lidem věnovali. „Lidé chtějí mít dostatek volného času, ale péče o starší lidi vyžaduje práci ve službách, často o víkendech, a to se málokomu chce. Proto bude v tomto oboru vždy nedostatek pracovníků, a to i v době, kdy se nezaměstnanost zvýší,“ varoval Martin Horák.

Zajímavým paradoxem na jeho slova reagovala Pavlína Springerová, děkanka hradecké Filozofické fakulty, která vzdělává také sociální pracovníky. Studijní programy zabývající se sociální prací totiž zaznamenávají velký převis zájemců. Například loni se jich hlásilo více než sedm stovek, přijato však mohlo být jen 190 uchazečů. „Abychom jich mohli vzdělávat víc, potřebujeme podporu od státu, která zatím není adekvátní,“ posteskla si děkanka.