Měl to být obyčejný den v práci, kterou Jana i její manžel Václav Plecháček tolik milují. V polovině října společně natáčeli reportáž, když se Janě znenadání udělalo špatně. Lékaři diagnostikovali rozsáhlé krvácení do mozku, které způsobilo prasknutí shluku cév, jenž měla od narození. „Nejdříve přestala hýbat polovinou těla, během dvaceti minut přestala i mluvit a vnímat a pak už ztratila vědomí,“ vypráví Plecháček. Na místě byly přítomné také sestry z náchodské neurologie, které podle zorniček hned poznaly, že je zle.

Prostory čekárny jsou nově zrekonstruované. Město Jičín je chce využít k vytvoření čekárny pro cestující na autobusovém nádraží. O koupi se mluvilo u vloni na jaře.
VIDEO: Nepohodlí brzy skončí, Jičín koupí čekárnu na autobusovém nádraží

Jana měla podle lékařů 80 procent mozku zalitý krví. Upadla do kómatu a predikce nebyly pozitivní: malá šance na probuzení a ještě menší na návrat do normálního života. „Tehdy mi to do očí nikdo neřekl. Když jsem se ptal, jestli přežije, mlčeli. Ale z doslechu vím, že na neurochirurgii ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové mluvili o zraněních neslučitelných se životem,“ popisuje zpětně reportér.

Vánoční zázrak

Koncem listopadu, po sedmi týdnech, však přišla dobrá zpráva. Maminka devítiletého Adámka a osmileté Terezky se z kómatu probudila a začala mluvit, rozumět a vzpomínat si. „Pořád nemůžu uvěřit, že jsem to přežila. V Náchodě na ARO tomu říkali vánoční zázrak. Všichni tam byli skvělí, se sestrami jsem se skamarádila a přátelé se řadili do pořadníků na návštěvy,“ vypráví Jana.

Stále však přetrvávalo omezení hybnosti levé strany těla, proto na řadu přišly rehabilitace. Nejdřív v náchodské nemocnici, později ve vyhlášeném rehabilitačním ústavu v Kladrubech. „To, co ji bude čekat dál, bude hodně těžké, a nejen Janička, ale i její rodina budou potřebovat ve svém životě mnohé změnit. Zázrakem začala mluvit, pamatuje si a dělá pokroky. Čeká ji však ještě dlouhá cesta nákladné rehabilitační péče, kdy se bude učit znovu věcem, které jsou běžné pro zdravého člověka. To vše skýtá velkou nejen psychickou, ale i finanční zátěž pro rodinu,“ vysvětluje iniciátorka sbírky a Janina kamarádka Hana Lacinová důvod, proč se tento týden rozhodla požádat veřejnost o pomoc prostřednictvím Nadačního fondu pomoci Znesnáze21.

Odkaz: https://www.znesnaze21.cz/sbirka/pomozme-janicce-v-boji-s-nasledky-komatu?fbclid=IwAR2yAmrjih-IXqdfIoZvglRSe3MO-n61tiPqazsBgUlFIVMGyqh3aPGiKbQ&p3014=5&p3014_more=1#o-sbirce

Za pouhých pár dnů se podařilo vybrat neuvěřitelných 415 tisíc korun, zapojilo se přes 475 dárců. Rodina peníze použije podle potřeby na léčbu, případně na stavební úpravy domu. „Takový ohlas jsme vůbec nečekali, teprve budeme zjišťovat, co všechno bude třeba. Pobyt v Kladrubech zatím hradí pojišťovna, ale je omezený na tři měsíce. Potom uvidíme, jak na tom Jana bude,“ popisuje Václav Plecháček.

„Zatím vůbec nevíme, jestli bude třeba upravit dům, aby byl bezbariérový, nebo zaplatit další rehabilitace. Ale to, co z peněz zbyde, bych pak chtěla poslat zase dál, třeba na pomoc někomu, kdo zažil něco podobného. Musíme si pomáhat navzájem, já to tak vždycky cítila, a tady v Kladrubech se všichni snažíme, co to jde, abychom domů odešli po svých,“ dodává Jana.

Na náměstí v Jilemnici stojí po dvou letech opět mohutná socha ze sněhu. Tentokrát to není tradiční Krakonoš, ale hrabě Jan Nepomuk Harrach.
Změna stoleté tradice. Místo Krakonoše má Jilemnice sněhovou sochu Harracha

Zároveň všem přátelům a příznivcům vzkazuje velké díky. „V nemocnici v Náchodě byli skvělí, i tady jsou moc hodní. V Červeném Kostelci se za mě modlili v kostele, do nemocnice za mnou dokonce přijel opočenský farář. Za všechno jsem moc vděčná, motivuje mě to pokračovat. Stýská se mi po dětech, které za mnou jezdí a krásně o mě pečují. A obrovský dík patří hlavně mému manželovi, který všechno skvěle zvládl, zařídil a přichystal krásné Vánoce,“ chválí Jana Házová.

S Václavem Plecháčkem jsou spolu 18 let a před 11 lety se vzali. Kvůli práci ve stejné rozhlasové redakci si tehdy Jana nechala své příjmení, poslední měsíce ji ale přiměly ke změně. „V nemocnici se mi to rozleželo a rozhodla jsem se, že přišel čas, abych přijala manželovo příjmení a konečně se stala Plecháčkovou,“ dodává se smíchem.

Stavba obchvatu Jaroměře pokračuje i v zimním počasí.
Inženýrské sítě i mostní estakáda. Stavba obchvatu Jaroměře pokračuje i v zimě

"Janička byla jeden z prvních lidí, které jsem poznala v Hradci, kam jsem se přestěhovala z Jižní Moravy a otevřela Zdravíčko. Janička k nám chodila nakupovat a také si povídat o stravě. Až jednoho dne se mě zeptala, zda bych nepřišla do rádia a nenatočila s ní rozhovor. Z tohoto nápadu se rozvinula spolupráce, ale hlavně přátelství, za které jsem moc vděčná.

Strašně moc mě trápilo, co se Janičce stalo, byla jsem v kontaktu i s jejím mužem Vaškem. Chodila jsem za ni na JIP na neurologii do nemocnice, ještě když byla v kómatu, a pokaždé jsem odcházela ubrečená a s modlitbou v srdci za ni. Toužila jsem ji pomoct, jakkoliv, pořád nevěděla jak a pak jsem dostala nápad, že v souvislosti s mými kulatými narozeninami, které mám za pár dní, uspořádám sbírku, aby se jí dostalo té nejlepší péče. Neznám člověka, který by ji neměl rád. Je to jeden z nejhodnějších a nejlaskavějších lidí, který znám. Pro mě je anděl a tak jsem se rozhodla právě takovému andělovi pomoct." - Hana Lacinová, kamarádka a iniciátorka sbírky