Při použití v suchých písčitých půdách bez závlahy ji její slabý vzrůst pospolu s brzkým nástupem do plodnosti velmi vysiluje a dochází až k zababčení na ní pěstovaných kulturních odrůd. Vzrůst naštěpovaných odrůd je přibližně o 40% slabší než na myrobalánu. Jde o generativně množenou podnož.

Rakytník řešetlákový je trnitý keř nebo strom dorůstající do výšky 3 až 6 metrů. Plodem je kulovitá, někdy i elipsiodní peckovička, asi 5 mm široká a 8 až 12 mm dlouhá, většinou oranžové barvy, chuti kyselo-sladké, výrazně aromatické. Rakytník má rád lehčí, drobně kamenité, zásadité i neutrální půdy. Plody obsahují velké množství oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C (ve 100 gramech plodů až 1300 mg), vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P- rutin, a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek. V listech, větvích, v kůře a v semenech je složení obsahových látek podobné, ovšem nacházejí se zde v menším množství.

Rakytníkový olej výborně regeneruje při popáleninách, omrzlinách a je velmi efektivní v léčení řady kožních nemocí. Vnitřně léčí žaludeční vředy a má protisklerotické působení.

Léčí plicní, zažívací, jaterní a kloubní potíže, hojí sliznice, rozpouští hleny, reguluje krevní oběh a výrazně podporuje imunitní systém.

Plody rakytníku se suší a dělá se z nich čaj. Bobule se dále mohou zpracovávat na kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitamínů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání.   Petr Kumšta