Při nadměrné násadě bývají plody drobnější. Stromy na této podnoži jsou odolné k zimním mrazům, nesnáší však trvalé zatravnění. Vhodná je trvalá opora stromů. Vzhledem ke slabému růstu jsou stromy na této podnoži vhodné pro intenzivní výsadby a pro zahrádkáře.

Stříháme živé ploty z ptačího zobu, habru, buku, tisu a zerevů. Nové mladé výhony tak stačí dozrát a nezničí je první mrazíky. Stříháme za chladnějšího počasí nebo navečer, aby slunce nespálilo čerstvě zastřižené konce letorostů.

Uvolněné plochy osejeme zeleninou s krátkou vegetační dobou, například ředkvičkou, salátem, ale vyséváme i ozimou zeleninu. Koncem měsíce zaštípneme vrchol růžičkové kapusty, aby se lépe vyvinuly růžičky.

Sklizeň plodů
V sadech už sklízíme letní odrůdy jablek, hrušek, broskví, meruňek, renklód, pološvestek a pozdní višně a rybíz. Zralost většinou určujeme oddělitelností stopky od plodonoše. Plody sklízíme opatrně, postupně na vícekrát i se stopkou, protože jedině tak je možné plody dobře skladovat.

Porosty kanadských borůvek hnojíme dvakrát až třikrát během vegetace vždy síranovými hnojivy bez vápníku a chlóru, záhon udržujeme v bezplevelném stavu. Každoročně na jaře dodáme rostlinám směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku nejméně v půdorysu keře.

Rostliny vysazujeme na vzdálenost 1 až 1,5 metru, pro snadnější sklizeň v pozdějších letech. Po dobu dvou let od výsadby květy redukujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly. Plná plodnost se dostavuje přibližně od 5.roku a vydrží i několik desítek let.

Chorobami ani škůdci tento druh v našich podmínkách zatím netrpí. Největší škody způsobuje v době sklizně ptactvo.    Petr Kumšta