Pro zahrádkáře je vhodná jen do zahrad, kde se vysazují vyšší tvary a do okolí rekreačních chalup v horších klimatických a půdních podmínkách. Je mrazu odolná a stromy na ní nenamrzají. Plodnost začíná později a stromy vydrží na stanovišti přibližně 40 let.

První vitamíny

Ředkvičky jsou jednou z nejranějších a nejoblíbenějších zelenin pro svůj atraktivní tvar, vybarvení a výjimečnou chuť. Navíc jsou velmi zdravé, oceníme je především v jarním období, protože jsou jedny z prvních, které vypěstujeme na zahrádce. Obsahují mnoho vitamínu C a minerálních látek, především hořčík a vápník. Typickou kořenitou chuť způsobuje hořčičný olej. Rané odrůdy ředkviček vyséváme do teplého pařeniště již v únoru, kde je rychlíme pro sklizeň ve druhé polovině března. Do studeného pařeniště můžeme vysévat již v polovině března.

Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebují 30 až 40 dní. Na rozdíl od jiných zelenin koření velmi mělce. Dobře se jim daří v humózní půdě, dostatečně zásobené pohotovými živinami. Ředkvičky také vyžadují po celou dobu růstu dostatek vláhy. Pro rané rychlení je možné doporučit hned několik odrůd: Duo, Vinara F1, Lidka, Prima, Kvarta a další.

Sadba brambor

Příprava bramborové sadby – jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň brambor je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby. Koncem února až začátkem března umístíme hlízy do lísek, tak aby korunková část s více očky směřovala vzhůru.

Lísky je nutné umístit do světlé místnosti a až do doby výsadby je mít v teplotě kolem 14 °C. Brambory by měly vytvořit silné klíčky dlouhé přibližně 2 až 3 cm. Nikdy nedávejte předkličované hlízy do tmy, klíčky se pak vytahují a sadba tak ztrácí na kvalitě. Pro ranou sklizeň jsou vhodné odrůdy: Velox, Leoni, Rosara a další.

Jabloňová podnož J-TA-A roste středně silně až silně. Svými růstovými vlastnostmi je možno ji srovnávat s podnožemi M 1 a M 2. Velmi dobře kotví v půdě. Doporučuje se pro zákrsky a čtvrtkmeny. Je vhodná zejména pro slabě rostoucí a velmi plodné odrůdy. Plodit začíná většinou ve čtvrtém až pátém roce po výsadbě a její plná plodnost nastává přibližně v sedmém roce.
Chvojí, vrstva listí či jiná ochrana rostlin před mrazem už splnila svou úlohu a měli bychom ji odstranit. Nepotřebné chvojí můžeme rozdrtit a použít jako nastýlku pod okrasné dřeviny nebo zkompostovat. Listí a ostatní rostlinný materiál pečlivě vyhrabeme na celé ploše zahrady.

Jak a kde přezimují mšice škodící na rostlinách? Všechny druhy mšic přezimují ve stádiu vajíček nakladených do menších skupin na kůře dřevin, obyčejně v úžlabí pupenů. Na jaře se z nich líhnou larvy, které hned začnou sát šťávu z rašících listů. Dospělé samičky již nekladou vajíčka, ale rodí živé larvy. V jarním období se na rostlinách vyvine několik generací mšic. V poslední generaci se objeví křídlatí jedinci, kteří přeletují na letní hostitelské rostliny. Zde se celé léto rozmnožují a škodí na nich, ale na podzim se vracejí zpět na zimní hostitele. Tady se páří a samičky nakladou vajíčka, která přezimují. Některé druhy mšic ale hostitelské rostliny nemají a koncem jara pouze přeletují na jiné jedince stejného druhu. V současné době je možno k ochraně rostlin proti mšicím používat ekologický přípravek pod názvem Neem Azal T/S, který se získává výtažkem z tropické rostliny Azadirachta indica.

Raná zelenina

Postupně můžeme vysévat semena rané zeleniny jako např. salát do truhlíků, které umístíme na okenní parapet nebo do vytápěného skleníku. Pro pěstování ve skleníku nebo fóliovníku můžeme začít s výsevem rajčat.

Ve fázi, kdy nám rostlinky tvoří pravé lístky pikýrujeme jednotlivé rostlinky tak, že je rozsazujeme na delší vzdálenost nebo jednotlivě do květináče. Hloubka výsadby se provádí pod děložní lístky, tímto rostlinky zesílí a vytvoří bohatší kořenový systém. ⋌
  Petr Kumšta