Drobné 6 až 7 milimetrů dlouhé oranžovo-černé samičky kladou vajíčka do kalichů a do vyvíjejících se plůdků raných a sladkoplodých odrůd jabloní a slivoní. Housenice vyžírají vnitřky plodů a zcela je znehodnotí. Opad plodů způsobený pilatkami může někdy dosáhnout 80 až 100 %.

Proti tomuto velmi nebezpečnému škůdci bojujeme tím, že v době před květem jabloní a slivoní vyvěšujeme desky bílé barvy do korun stromů, hlavně z jižní strany. Tyto desky natřeme vrstvou lepu Chemstop 1. Při velkém přemnožení pilatek je nutná ekologická ochrana přípravkem získaného odvarem ze dřeva Quassia amara, které dodává Biocont laboratory. Z chemických přípravků lze použít Calypso, které patří mezi šetrnější, dále je možno použít některý z těchto přípravků: Reldan a Sumithion super. Ochrana se provádí v době, kdy opadalo asi 80 % květních plátků. Je také možné napadené plody otrhávat.

Houbové choroby jádrovin
V době před květem a po odkvětu jádrovin (jabloní a hrušní) provádíme chemickou ochranu u citlivých odrůd proti strupovitosti jabloní, hrušní, padlí jabloňovému a rzi hrušňové. Doporučené přípravky k této ochraně: Dithane, Syllit, Discus, Zato, Merpan apod. Nově je registrován přípravek Luna, který je určen k ochraně proti rzi hrušňové a proti strupovitosti (jedná se o náhradu za přípravek Baycor).
V některých lokalitách České republiky se projevily nové rasy strupovitosti i na rezistentních odrůdách jabloní. Doporučuje se též chemická ochrana i u těchto odrůd před květem a po odkvětu.

Červená řepa je dosti náročná na podnebí a kvalitu půdy. Nesnáší hnojení čerstvým chlévským hnojem (řepa by se měla vysévat na záhony, které byly hnojeny chlévskou mrvou před dvěma roky). Nejlepší výnosy dává při neutrální půdní reakci (pH 6 až 8). Pokud takové složení půdy nemáme, je dobré na jaře vyvápnit pozemek, kde budeme řepu pěstovat. Červená řepa snáší chlór, velmi citlivě však reaguje na nedostatek bóru. Neměli bychom ji vysévat na záhon dvakrát po sobě, také jí nesvědčí pěstování po špenátu a po mangoldu.   Petr Kumšta