Dezinfekce farmy a obce od ptačí chřipky končí, na řadě je třicetidenní karanténa.


Strach, který jak morová rána obchází Tisovou u Vysokého Mýta, však ještě nekončí. Dneškem začala v desetikilometrovém okruhu 30tidenní karanténa, během níž budou veterináři úzkostlivě hledat další výskyt nákazy.

„Konečně nám dejte pokoj. Stačí, že nám veterináři vybili celý kurník. Jako by za to ty slepice mohly,“ odbyl včera novináře šedesátiletý muž.

Z Tisové už zmizeli i poslední z 82 vojáků, kteří pomáhali hasičům s dekontaminací krůtí farmy nad vesnicí, kde se nákaza před týdnem objevila. Záchranáři spotřebovali tři tuny chloraminu a tři stovky lidí, kteří přišli s likvidovanou drůbeží do styku, dostali preventivně lék tamiflu.

„Lidem v Tisové děkuji. Spolupracovali se záchranáři a většinou chápali nutnost přijatých opatření,“ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Hlavně zabíjení veškeré domácí drůbeže se neobešlo mnohdy bez slz. Místní přesto vylučují, že by si nějaký soused slepice během páteční křížové výpravy veterinářů zatajil a schoval doma pod postel.

„To by si nikdo nedovolil. Brzy se to provalilo a tvrdé pokuty by nikdo neriskoval,“ míní Pavla Jiroutová. „A kdyby se nedejbože potom ptačí chřipka objevila kvůli jeho drůbeži znovu, místní by takového hospodáře zlynčovali,“ přidal se její soused.

V Tisové se o víkendu rozhostil zvláštní klid. Ticho, které přináší smrt. Vesnicí, pro níž neodmyslitelně patří kdákání slepic, se rozléhalo jen bzučení cirkulárek. Na návrat k normálu si místní musí počkat nejméně měsíc.

„Aspoň že nechali žít labuť, na obecním rybníku. Má sedm mladých a děti je rádi chodí krmit,“ řekl Karel Honzák.

Dalším to však bylo důvodem k zlosti. Jejich slepice padly za oběť „preventivnímu opatření“, ale labutě nevadí? Zvlášť, když předchozí výskyty viru H5N1 v Česku byly zaznamenány vždy jen u labutí!

„Jde o volně žijící ptáky,“ vysvětlil epizootolog z veterinární správy Radek Axmann.

Žít ale nechali veterináři i většinu papoušků, které si lidé chovají doma v klecích, nebo trojici pštrosů rodiny Husákových. V takových případech mohla být udělena výjimka.

Jinak ale lidé dostanou za umsrcenou drůbež odškodnění v řádu desetikorun. „Ještě na tom proděláme,“ stěžují si.