Myšlenka přímé volby starostů rozdělila politiky. Na Jičínsku se k ní mnozí vyjadřují neutrálně, starostové a další obyvatelé měst a obcí by většinou zůstali u současného systému, kdy starostu volí zastupitelstvo.

„Já sám bych nechtěl být volen přímo, neboť by se mohlo stát, že by moje hnutí nezískalo většinu nebo nesložilo koalici a poté by postavení starosty bylo velmi slabé,“ domnívá se jičínský starosta Jan Malý. Pokud by se podle Malého přistoupilo k přímé volbě starosty, tak by musel získat zákonem podstatně větší pravomoci a měl by i odpovídající postavení v radě a zastupitelstvu.

První muž packé radnice Josef Cogan zaujal neutrální postoj. „Nemám na to vyhraněný názor. Obě varianty jsou životaschopné a mají své plus i mínus. Bylo by nejlépe, pokud by rozhodnutí o způsobu volby zákon svěřil přímo do kompetence městům a obcím.“

V Nové Pace by se pak určitě dotázali občanů formou ankety, se kterou zde mají dlouholeté zkušenosti a zúčastňuje se jí přes padesát procent oprávněných voličů.

Pavel Šubr, starosta Lázní Bělohradu poukazuje na zkušenosti s přímou volbou starostů na Slovensku nebo v Bulharsku.

„Pokud i u nás budou starostové voleni přímo, mělo by dojít ke změně zákonů v tom smyslu, aby si starosta mohl například vybrat své nejbližší spolupracovníky a aby měl zajištěnu oporu v zastupitelstvu,“ domnívá se Šubr.

Bez této podmínky se podle Šubra snadno může stát, že zastupitelstvo (v případě většiny z „opozičních“ stran) bude práci starosty blokovat a různé záměry mu neodsouhlasí. Každý ze způsobů volby starosty má podle něho své výhody a nevýhody.

ŽENY DEKLAROVALY JASNÉ NE!

Přímé volbě řekla jasné ne Pavlína Kaprasová, která vede obci Bačalky na Libáňsku.

„Napřímo zvolený starosta a chytrý kandidát si dovede velmi snadno zmanipulovat občanstvo, aby ho volilo a v kombinaci s negativními osobnostními vlastnostmi může napáchat v obci velké škody,“ upozorňuje Kaprasová a pokračuje: „Koneckonců pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na Hrad, jak takový přímo zvolený kandidát s patologickými vlastnostmi funguje.“
Kaprasová se domnívá, že starosta a i jiní funkcionáři nemají neomezeně vládnout, ale mají sloužit (ale sloužit neznamená podlézat) těm, kdo je zvolili.

„Když nebudou mít alespoň nějakou záchrannou brzdu v podobě zastupitelstva, je to cesta do pekel,“ zvedá hlas Kaprasová.
S dlouholetou starostkou hovoříme také o otázce navýšení pravomocí. V demokraticky fungujícím zastupitelstvu a obci se podle Pavlíny Kaprasové lze rozumně domluvit na rozšíření pravomocí starosty v té oblasti, kde je to potřeba, kde by to zpomalovalo běh nějakých záležitostí. „Tam, kde bychom potřebovali naše stávající pravomoci rozšířit a posílit, jsme ale omezováni ne zastupitelstvem, ale obecně zákonnými normami vyšší právní síly a tady nezmůžeme nic,“ krčí představitelka obce rameny.

Aktuálně se ptá, jak se vyvléct z toho, aby malé obce nemusely mít pověřence na ochranu dat.

„Jak se vymanit z administrativní mašinérie zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy musíme na každou přihlouplou žádost kromě vyřízení ještě vyrobit jednostránkovou slohovou práci, jak jsme tu žádost řešili, koho jsme oslovili, kam jsme to postoupili. Tímhle stylem každého od práce v komunální politice jen odradíme. To by si páni poslanci měli uvědomit,“ obrací se na vládnoucí garnituru.

SPRÁVNÁ DOBA JEŠTĚ NENAZRÁLA

S Pavlínou Kaprasovou se ztotožňuje její kolegyně Dana Kracíková ze Železnice. „Za současného právního stavu nepovažuji zavedení přímé volby starostů za správné řešení, protože může nastat situace, že přímo zvolený starosta se nebude moci opřít o nadpoloviční většinu zastupitelstva, bude bezmocný a neprosadí nic ze svých záměrů,“ obává se starostka.

Pokud by měla být právně ukotvena přímá volba starosty, logicky by muselo podle Kracíkové dojít i ke změně pojetí územní samosprávy, změně kompetencí orgánů samosprávy a změně Ústavy ČR.

„A zásahy do ústavy v současné politické situaci považuji za velmi nebezpečné,“ shrnuje Dana Kracíková.