Můj prastrýc Václav Dostal vystudoval chemické inženýrství, ale přitahovala ho politika a diplomacie. Ještě během studií na Českém učení technickém absolvoval jednoroční dobrovolnickou službu v C.K. armádě. Ihned po ukončení studií odejel do Francie a přihlásil se na studium na vysoké škole École libre des science politiques v Paříži, kterou v roce 1914 úspěšně dokončil.

Během studií se seznámil s francouzským bohemistou Ernstem Denisem a zapojil se do mnoha krajanských spolků. Že mezinárodní politice rozuměl a byl politicky prozíravý, dokládají mimo jiné jeho dopisy staršímu bratrovi Vilémovi, mému dědečkovi. V dopise z roku 1913 popisuje do podrobností mezinárodní situaci, stavy vojsk, nálady obyvatelstva a uzavírá to jistotou, že dojde k válce, ve které musí Rakousko prohrát.

28. července, když Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, zorganizoval Dostal demonstraci, která vyzývala Francii ke vstupu do války proti Rakousku. Jako všichni rakouští muži, byl také on povolán, aby nastoupil ke svému rakouskému pluku.

Václav Dostal neuposlechl, ale ohlásil se u ruského velvyslance v Paříži, kterého překvapil tím, že mu předložil plány důležité rakouské pevnosti Přemyšl v Haliči, který tajně zhotovil při posledním cvičení v rakouské uniformě. Na otázku co za to žádá odpověděl, zda by mohl pomoci jemu a jeho příteli Audrickému k tomu, aby francouzská armáda uznala jejich důstojnické hodnosti. Velvyslanec zaintervenoval a oba mužové se stali poručíky marocké cizinecké legie. Václav Dostal byl odeslán na školení ve střelbě kulometem a následovně jmenován velitele jedné kulometné čety.

Rota českých a slovenských dobrovolníků nazývaná Francouzi rotou Nazdar, podle jejich sokolského pozdravu byla odeslána již v říjnu 1914 do Champagne. Zde žila zákopovým životem až do dubna 1915, kdy byla přemístěna do oblasti Artois, kde francouzská armáda připravovala ofenzivu. K té pak došlo 9. května. Marocká divize byla nasazena do útočného hrotu. Rota Nazdar měla zajistit obsazení důležité kóty č.140.

V ranních hodinách byl vyhlášen útok. Kulometná četa poručíka Dostala kryla pravé křídlo 250 bojovníků roty Nazdar. Nepřátelská palba z německých zákopů byla nesmírně silná a jejich kulomety kosily nemilosrdně jejich řady. Padli prakticky všichni důstojníci, včetně poručíka Václava Dostala. Přesto se rotě Nazdar podařilo kótu dobýt, ovšem vinou nedostečného přísunu posil se ji nepodařilo udržet. Rota měla 42 padlých a na 90 raněných. Proto zanikla a zbývající vojáci byli zařazeni do jiných jednotek.

Hrdinství jednotky a jmenovitě Václava Dostala bylo zmíněno v armádním rozkaze francouzské armády a jméno Václav Dostala bylo zapsáno na čestném seznamu cizinecké legie. Jeho hrob společně s ostatními je na vojenském válečném hřbitově La targette u Neuville-Saint-Vaast.

Po válce byla rodině vrácena řada jeho osobních věcí, mimo jiné také fotoaparát s filmem, který obsahuje řadu fotografií ze zákopů.

Rozkazem ministra národní obrany Dr.K. Viškovského byla 1. Rota polního pluku 21 „Maršála Foche“ pojmenována Dostalova.

Vilém Hofman, Libáň