Aprílové setkání prý nebude ale žádným aprílovým žertíkem. „Ono totiž hovořit o těžbě a zpracování železné rudy v prostoru Českého ráje působí opravdu dojmem aprílové kachny. Ve skutečnosti však čelíme jednomu z nejpřekvapivějších objevů na poli postmedievální archeologie za celá desetiletí!" vysvětluje Kracík. Nikdo totiž nečekal, že by tzv. železivce, až 10 cm mocné vrstvy železitých sloučenin, vysrážených na skalních stěnách kvádrových pískovců Českého ráje, mohly být v minulosti těženy a využívány jako významná surovina pro výrobu tolik žádaného kovu. Geologové tuto eventualitu striktně odmítali.

Historikové o ní neměli nejmenší tušení, neboť písemné prameny o tomto fenoménu zarytě mlčí. Přitom nejnovější archeologické výzkumy ukazují, že jeden z výraznějších impulzů k vyhledávání, těžbě a zpracování železivců v prostředí pískovcových skal Českého ráje vzešel v první čtvrtině 17. století od Albrechta z Valdštejna.

Archeologie ve spolupráci s environmentálním výzkumem tak přinesly v posledních letech stále přibývající zjištění, která odborníkům napříč historickými a přírodovědnými obory doslova vyráží dech. Objev místa těžby a primárního očištění železivců pod skalním převisem nedaleko známého rybníka Věžák, relikt rudního mlýna v Sedmihorkách, nález úpravny rud a vodního díla ve Všeni u Turnova a nejnověji objevený technologický areál s vysokou pecí na zpracování železné rudy přímo v Rovensku pod Troskami, to vše jsou nálezy, které již v tuto chvíli přepisují řadu odborných knih a učebnic.

Kde se v Českém ráji nacházejí některá místa těžby železivců, jak vypadal a fungoval rudný mlýn, proč byl v 17. století v Rovensku pod Troskami radikálně zregulován potok Koudelka a kde tu jsou dodnes k vidění haldy po zpracování železné rudy, to jsou jen některé z mnoha otázek, které nám v pátek zodpoví přední český archeolog Doc. PhDr. Jan Prostředník, Ph.D., jenž se řadí k objevitelům tohoto, do nedávné doby neznámého, českorájského historického fenoménu.    Pavel Kracík