Co ale rozhodně trápí zdejší obyvatel, tak to je nedostatek odborníků, chybí především dentisté a oční lékaři. Čekací lhůty jsou i půlroční a lidem mnohdy nezbývá než vyjet za odborníky do Hradce Králové nebo Mladé Boleslavi.

„S praktickými lékaři problém opravdu nemáme, už více jak deset let máme na Pecce stabilního ošetřujícího praktika, který má při ordinaci i výdejnu léků," odpovídá na náš dotaz se zajištěním lékařské péče starostka Pecky Hana Štěrbová. Za ostatními lékaři jako zubařem, očním specialistou, dětským lékařem či gynekologem však musí Peckovští do Nové Paky.

LÉKAŘI SI VYCHOVÁVAJÍ NÁSTUPCE

Nestěžují si ani v Mlázovicích, kde lékařskou péči zajišťuje MUDr. Jiří Hrádek. „Jsme spokojeni, pan lékař pochází z Mlázovic, kde ordinuje jednou týdně. Jinak má už nástupce, svého syna, kterého nyní seznamuje s regionem. Takže jsme zajištěni," chválí si Tomáš Komárek.

Důvod ke spokojenosti má, v Mlázovicích se podařilo udržet i zubařskou péči potom, co zemřel doktor Myšík. „Rok a půl jsme byli bez zubaře, bylo to zoufalé. Pak jsme oslovili pana doktora, který k nám dojíždí z Hradce Králové, a slíbil nám, že si zajistí i svého nástupce," říká starosta Komárek, kterého na druhou stranu oprávněně rozčiluje nečinnost našich politiků.

„Patnáct let se mluví o tom, že od nás utíkají zdravotní sestry a lékaři, ale nikdo proto nic nedělá."

Jako Mlázovičtí Staropačtí štěstí neměli.

„Po odchodu zubařky doktorky Vágenknechtové se nám nepodařilo ordinaci obsadit. Stále lékaře hledáme," přiznává místostarostka Věra Hlostová. Pacienti tak musí dojíždět za lékařem do Libštátu nebo do Nové Paky. S praktickým lékařem tu problém nemají, se specialisty ano. „Za očařem dojíždíme do Nové Paky, čekací lhůty jsou dlouhé. Dětský lékař u nás také chybí, po půlroce ukončila činnost i lékárna, takže pro všechny medikamenty musíme do Nové Paky," poukazuje V. Hlostová.

V Libáni nemají problém s praktickým lékařem, obvod je zajištěn, ale chybí tu dětský lékař. „To je velkým nedostatkem a vůbec netuším, zda se nám podaří tuto službu obnovit," přiznává starosta Jaromír Přibyl.

V Radimi ordinuje doktor Kloz, který sem dojíždí ze Železnice. Poskytuje péči i občanům ze Dřevěnice, Tužína a Studeňan.

Ani Kopidlno není s lékaři na štíru. „Obvodních lékařů máme dostatek, chybí nám ale další dětská lékařka. Problémem je zajistit i zubaře," uvedla starostka Kopidlna Hana Masáková.

Romantika venkovského lékaře? Mladé neláká

Zatímco zájem mladých praktiků mít ordinaci v Praze je obrovský, sehnat doktora například na Sušicko, ačkoli nejde o žádnou problematickou lokalitu, je skoro nemožné. „Podstatná část lékařů se blíží do důchodového věku, nebo už v něm je. Nyní již ale ročně přichází do oboru 200 nových doktorů, což by mělo pokrýt generační výměnu," řekl Deníku místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Mladých praktiků je tedy dostatek, je ale třeba najít způsob, jak je motivovat, aby šli do neatraktivních oblastí. Chybí hlavně v pohraniční, sociálně problematických lokalitách nebo tam, kde je obtížnější klientela. Mladí vysokoškoláci do malých měst v pohraničí zkrátka odcházet nechtějí.

Se snahou přilákat je do nejohroženějších oblastí vyhlásil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) program, v jehož rámci si začínající praktici mohou zažádat o 250 tisíc korun na vybavení ordinace a dalších 250 na plat sestry. Nakolik to situaci změní, se ukáže nejdříve příští rok.

Větší roli by ale podle lékařů měly sehrát i obce a kraje, které nové doktory potřebují. „Například v Německu, kde mají v příhraničních oblastech stejný problém, lékař dostane dotaci na zřízení praxe nebo zvýhodněnou cenu pozemku na stavbu domu," dodává Šonka. Již dnes například Královéhradecký kraj slibuje mladým lékařům jednorázové stipendium ve výši 120 tisíc korun, zůstanou-li další čtyři roky v jejich oblasti. Problém nedostatku doktorů řeší celá Evropa. Na Západě ale mají tu výhodu, že jim „díry" zaplňují kolegové z Východu.

Jednou z příčin generační mezery u praktických lékařů v Česku byl výpadek vzniklý za dob exministra zdravotnictví Davida Ratha, který na čas úplně zrušil postgraduální přípravu mladých lékařů na katedře všeobecného lékařství IPVZ. „Byly to dva roky, kdy neatestoval jediný praktik. Za tu dobu došlo k výpadku zhruba 300 lékařů, což se později projevilo," vysvětluje Šonka. Dalším důvodem předchozího nezájmu studentů medicíny o tento obor byla nízká prestiž tehdejších „obvoďáků".

VÍCE KOMPETENCÍ UŠETŘÍ ČAS I PENÍZE

Oproti době před dvaceti lety se postavení praktického lékaře v našem systému zdravotnictví zlepšilo, ale rozhodně nejsme na úrovni srovnatelné s okolními vyspělými zeměmi. „Praktik stále není stavěn na úroveň, kterou si zaslouží. Nejvíce nás nyní trápí omezené kompetence v předepisování léků. Celkově to pak pociťují hlavně pacienti. Prodlužují se čekací doby, po zrušení regulačních poplatků roste počet návštěv a i kvůli zahlcení administrativou na pacienta nemáme tolik času," říká předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Právě v počtu kontaktů pacienta se zdravotnickými zařízeními patříme k absolutní světové špičce, přitom řadě z nich by se dalo předejít zvýšením kompetencí praktických lékařů. I proto bojují za to, aby mohli předepisovat víc léků a omezit tak přeposílání k dalším specialistům. Chtějí i provádět širší diagnostiku, například ultrasonografické vyšetření, které je pro jejich kolegy v zahraničí běžné.

V okolních zemích, kde se tento obor vyvíjel bez přerušení, má praktik jinou roli, širší kompetence a v celém systému zastává mnohem významnější místo. „Pokud dobře funguje primární péče a je dost praktických lékařů, kteří mohou efektivně a dobře léčit, systému to šetří peníze. Jsou země, kde 80 procent pacientů zůstává v péči praktika, jen 20 procent pokračuje zdravotním systémem dál," uzavírá Šonka.