„Brigádníků máme málo. Mám pocit, že mladí pracovat nechtějí a mají spíše zájem o místa, kde za minimum práce dostanou hodně peněz," míní vedoucí jičínské restaurace Divá Bára Barbora Kovaříková.

Brigádníky stále přijímají i v Tescu či Kauflandu. „Brigádníky stále hledáme. Myslím si, že zájem hlavně z řad studentů klesá," přiblížila nám situaci jedna z ředitelek místního supermarketu.

S nedostatkem brigádníků se ale potýkají i zemědělské subjekty. Lužanská zemědělská a.s. sice pár pomocníku sehnala, ale na pokrytí prací to zdaleka nestačí. Situaci se proto rozhodli řešit posilou ze zahraničí, konkrétně na výpomoc přijedou pracovníci z Ukrajiny.

Pokud ale student hledá práci na čerstvém vzduchu, mohla by se mu zalíbit brigáda v holovouském Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském. „O zdejší brigády je zájem docela velký. Avšak záleží na výkonnosti daného člověka," řekl Lubor Zelený s tím, že v současné době dochází do holovouských sadů sběrači prvotřídních třešní.

„Když jde studentovi práce od ruky, může si zde za den vydělat v průměru šest stovek," doplnil informace Lubor Zelený s tím, že jakmile skončí sběr třešní, nemusí se lidé bát, že by v Holovousích práci nenašli. „Brigády nabízíme až do poloviny listopadu. Po třešních přijdou na řadu švestky a samozřejmě i jablka."

NA ZKUŠENOU DO ZAHRANIČÍ

Velkou oblibu si v posledních letech získala práce v zahraničí. I tam se stále dá sehnat místo. Oblíbené jsou jak práce na farmách, tak i au pair pobyty. I když sehnat pozici chůvy pouze na letní měsíce je složitější, protože rodiny preferují dlouhodobou spolupráci. . „V zahraničí jsem byla jako au pair před zhruba pěti lety. Chtěla jsem se zdokonalit v jazyce, cestovat a také si něco málo vydělat. Odjížděla jsem s tím, že za dva měsíce, maximálně půl roku budu zpátky. Nakonec jsem zůstala za hranicemi tři a půl roku," dělí se s námi své o zkušenosti třicetiletá Petra z Jičína.

Pozice chůvy sice není jednoduchá a jedná se o velmi zodpovědnou pozici, ale má spousty výhod.

„S rodinou jsem i hodně cestovala. Podívala jsem se na místa, kam bych se asi jinak nedostala. Je pravda, že já jsem měla štěstí. V Anglii jsem vystřídala tři rodiny a nikde jsem neměla větší problém," dodává Petra.

Platy au pair se dost liší. Odvíjí se například od zkušenosti, ale velkou roli hraje i úroveň jazykových dovedností nebo bydliště rodiny. „Já začínala tehdy na nějakých osmdesáti librách za týden, později jsem měla myslím sto. Ale je pravda, že jsem bydlela na vesnici, holky v Londýně měly klidně i sto dvacet liber na týden," vysvětluje Jičíňačka. Platy se za ty roky moc nezměnily. Průměrně si au pair vydělá kolem sta liber za týden i dnes.

„Ze začátku to může být opravdu těžké. Bude se vám stýskat po všem a po všech. Ale chce to vydržet. První týden je asi nejhorší. Výhodou je i internet. Přes skype nebo facebook můžete být neustále v kontaktu se svými nejbližšími. Ta zkušenost za to rozhodně stojí a zlepšíte si i jazykové dovednosti," dodává zájemcům odvahu Petra.