„Samozřejmě mají i možnost vybrat si vlastní knihu ze své knihovničky. Ze žánrů je nejvíce zajímá fantasy literatura, manga, dobrodružná literatura, dívčí romány, záleží na čtenářské vyspělosti jednotlivých žáků,“ uvedl zástupce ředitele pro 2. stupeň ZŠ Husova v Jičíně Martin Beneš.

Čtenářskou volnost dostávají také studenti jičínského Lepařova gymnázia. Podle zdejší češtinářky Hany Hendrychové studenti nemají povinnost vyplňovat žádný čtenářský deník, literaturu učitelé probírají po jednotlivých časových obdobích, aby byli studenti připravení k maturitě.

O hodiny na sv. Ignáci se stará orlojář Petr Skála. Ke krásnému stroji ve věži jičínského kostela vystoupal Deník po 114 schodech  s ním.
O hodiny na sv. Ignáci se stará orlojář Skála. Na věž kostela Deník vylezl s ním

„Máme seznam četby k maturitě, z toho celé naše snažení vychází. Držíme se pravidel, že by tam měla být četba od nejstarší až po tu současnou. Seznam není stálý, může se podle přání studentů maturujícího ročníku obměnit. Tím pádem dochází k doplňování současné četby v posledním oddíle, případně může komise češtinářů rozhodnout o tom, že v té starší něco ubere,“ vysvětlila Hendrychová.

Děti si volí samy

Cílem je, aby studenty četba především bavila, měli možnost se pro knihu podle svého výběru nadchnout a nemuseli se trápit s tituly, které pro ně nejsou relevantní. „Já jim dávám vždycky v ročníku na výběr a každý zpracuje nějakou knihu do prezentace. A v nižších ročnících dáváme možnost prezentovat knihu, která studenty zaujala třeba z té současné četby, aby na četbu nalákali své spolužáky,“ dodala češtinářka z gymnázia.

Na základních školách, kde se nejdříve děti musí naučit číst a získat čtenářské návyky, učitelé literární úkoly zadávají, snaží se je ale dětem co nejvíc přizpůsobit.

Autoři petice apelují na ministerstvo školství, aby přehodnotilo současnou praxi povinných domácích úkolů. Ilustrační foto
Povinné domácí úkoly jsou diskriminační, tvrdí výzva. Změňte to, žádá ministra

„Na 1. stupni ve školním vzdělávacím programu žádná povinná četba, tak jak tomu bylo dříve, není. Děti si vybírají knihu k vlastnímu čtení v knihovně, domácí knihovně, třídní knihovničce nebo školní knihovně, která obsahuje pěkné tituly podle zájmu, věku a žánrů. Děti motivujeme ke čtení představením své vlastní vybrané knihy. Knihy si mezi sebou půjčují, ve třídě vystavují a povídají si o nich. Přečtené knihy si zapisují do čtenářského žebříku, deníčku nebo čtenářských listů,“ řekla zástupkyně ředitele pro 1. stupeň ZŠ Husova Lenka Dědečková.

„Přečtenou knihu děti prezentují ústně ve třídě dle dané osnovy a dále s ní pracují formou čtenářského listu, který je zaměřen na rozvoj čtení s porozuměním. Vše je završeno kreativní výzvou, jejíž výstupy jsou digitální,“ doplnil Beneš zkušenost z 2. stupně.

Nerecitujeme už 20 let

Další ze strašáků ze školních lavic dob minulých byla pro mnohé recitace poezie před třídou. Zatímco na ZŠ Husova na druhém stupni děti občas ve výuce krátké básničky od Erbena nebo Máchy recitují a podle Beneše na to reagují kladně, na Lepařově gymnáziu už se s povinným memorováním poezie studenti nesetkají.

„Asi se nemýlím, když řeknu, že už více než 20 let nikdo nerecituje. Trochu jsme to upozadili. Jednak z toho důvodu, že by byla recitace před třídou časově náročná, a myslím, že studenti tohle už považují za hodně zastaralou záležitost,“ řekla Deníku Hendrychová. Podle ní v dnešní době děti povinné učení zpaměti odmítají, mají pocit, že to nepotřebují, protože si všechno rychle dohledají na internetu.

Ilustrační foto
Stavba nového pavilonu v jičínské nemocnici potřebuje více peněz

Úspěch naopak na jičínském gymnáziu zaznamenala slam poetry. Žánr poezie mluveného slova prezentované před publikem studenty zaujal natolik, že sami iniciovali několik představení. „Je pravda, že jsme tady měli i slam poetry a byla i doba, že se do toho studenti sami zapojili. Měli jsme tu pár vystoupení a dokonce s tím šli i na veřejnost. V jičínském K-Klubu pak bylo i vystoupení. Z iniciativy studentů jsme měli ve škole vystoupení těch, kteří už fungovali na republikové úrovni, a pak se toho někteří chytli a byli schopní sami něco vytvořit a pak to i předvedli. Ale to bylo období, kdy tu takoví nadšenci byli. Dáváme studentům prostor se zapojit v tom, co je zajímá,“ doplnila Hendrychová.