Pole žízní, krávy jsou ve stresu

Odpar začíná být kritický, v některých řekách už voda doslova „stojí“ jako například v Cidlině v Jičíně. Rybáři na Jičínsku si posteskli, že kvůli úbytku vody a nedostatku kyslíku už zaregistrovali mírný úhyn ryb například na Hádku. „Občas nám tam něco padlo, zatím se s tím ryba pere,“ popisuje aktuální stav Jaroslav Štieber z jičínského rybářského spolku. „Potřebujeme, aby foukal vítr a okysličil vodu nebo aby zapršelo,“ vyslovuje zatím nesplnitelné přání. Jinak je to prý na přírodě.

Rybáři už na jednom z největších rybníků, robouských Dvorcích, nasadili elektrické provzdušňovače. Ty se zapínají ve chvíli, kdy ryba plave na hladinu.

Není vhodné počasí ani na rybaření. Ryby nejsou aktivní, zabírají pouze brzo ráno nebo pozdě večer.

Ani pro farmáře nejsou tropické teploty téměř beze srážek právě ideální. Horko citelně doléhá především na hospodářská zvířata. Krávy trpí tepelným stresem, který se projevuje jejich sníženou dojivostí.

Lépe je na pastvě než v kravíně

„Kravíny se nedají v horkých dnech odvětrat, i když máme zapnuté větráky. Děláme, co můžeme. Zvířata ochlazujeme mlžením, před stájí poléváme betonové plochy vodou,“ popisuje veškerá dostupná opatření, k nimž sahají, agronomka Věra Nádvorníková z podniku ZEPO Lázně Bělohrad.

Lépe na tom jsou prý jalovice, které jsou na pastvině, kde mají možnost se schovat pod přístřešky nebo do stínu stromů a keřů.

Obilí zasychá, klasy jsou prázdné

Vysoké teploty se už negativně podepsaly na obilí. U pšenice zasychají klásky, takže se nevytváří zrno. Zasychá také řepka a ozimý ječmen dozrává předčasně. Jeho sklizeň zahájí zemědělci v tomto týdnu.

Tisíce dětí z kraje čeká pestré táborové léto

Špatně vypadají také seče. Slunce neúprosně vypaluje trávu. „První seč jsme zvládli včas, druhá bude ještě přijatelná, ale pokud nebude pršet, třetí už nebude žádná,“ obává se Věra Nádvorníková.

Zemědělské družstvo Všestary na Hradecku je proslulé zejména pěstováním cibule, ale zabývá se také chovem skotu a pěstováním různých plodin – pšenice, cukrovky, sladovnického ječmene, řepky olejky nebo krmných plodin. Překvapivě se zde zatím stále drží voda v půdě. Agronom Filip Štěpánek to přičítá metodě strip – till, která spočívá v setí širokořádkových plodin po vrstevnici.

Agronom ví, jak půdu chránit před suchem

„Chráníme tím půdu proti erozi a zároveň pomocí nového software jsme schopni přesně určit počty přejezdů a dosahovat tak velmi nízkých nákladů.“

Metoda pásového zpracování tak přináší především ochranu před vodní erozí s minimálními náklady.

I pšenice, kterou zde pěstují na 900 hektarech, je zatím ve výborné kondici. Obilí zato zasychá v písčitých půdách na Chlumecku.

„Vodu bychom samozřejmě přivítali,“ rychle dodává agronom. Měl by to být déšť bez krup. Ty se přehnaly lokalitou před čtrnácti dny a poškodily zejména listové plochy kukuřice, řepy a pomlátily také část cibule. Proti krupobití jsou zemědělci naštěstí pojištěni.

Drogové podsvětí utrpělo další ránu