Na Hradecku tři králové prosí o dar na podporu domácí hospicové péče, na Jičínsku konkrétně na podporu dobrovolnických aktivit charity, nízkoprahových klubů v Nové Pace, Hořicích a Jičíně, na sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi na Semilsku, na práci s ohroženými rodinami a další služby.

Tříkrálové koledování začalo v sobotu na jičínské faře, kde koledníkům požehnal farář Prokop Tobek. Trojice si převzaly oblečení, dárky, kasičky a dospělí doprovod se zaregistroval. Postupně skupinky opouští faru a vyráží do terénu. Do nedaleké Dřevěnice míří dvě party. Desetiletá Veronika Bajerová jde koledovat poté, co ji přesvědčila sousedka Barča Sutnerová. „Líbí se mi na koledování úplně všechno,“ těší se malá královna.

Patnáctiletý Šimon Rejlek přiznává, že je to trošku náročné, ale stojí to za to. „Když chtějí lidé pomoci, tak musí být někdo, kdo od nich tu pomoc převezme a předá ji dál,“ filosofuje Šimon, který vloni obcházel domácnosti v Hořicích, kde prý lidé nebyli moc vlídní. „Zavírali nám dveře před nosem, bylo to nepříjemné. Někteří ale chtěli pomoci a ukázali, že mají dobré srdce,“ dělí se Šimon o své zkušenosti.

„Mám dobrý pocit, že něčemu pomáhám,“ říká jeho parťačka Klára Rejlková.

Desetiletý Tomáš Havlík se s kamarády přihlásil ve škole a vyráželi na Čeřovku. „Líbí se mi, že můžeme pomoci jiným lidem a udělat jim radost,“ pokyvuje hlavou Honzík Cvrček. Poprvé s nimi koleduje i Eda Veselý.

„Lidi jsou na nás zvyklí, už na nás čekají,“ přidává se Lucie Kretová.

„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám,“ s písničkou a dobrou náladou opouští faru další trojice koledníků a míří do centra Jičína. S kašpárkovskou čepicí místo koruny vyráží jedenáctiletý Erik Jílek. „Chodím čtvrtým rokem. Děláme lidem radost a nemají to povinné, ale dobrovolně nám přispívají,“ říká Erik. Nápad s čapkou je od mamky Lenky. „Je to o tom zaujmout pozornost,“ poučuje nás Erik. Netradiční trojici doprovází hrou na kytaru Jana Pokorná.

Poprvé procházíme náměstím a lidé se nám spíše vyhýbají. Míříme do přilehlých ulic, kde už nás místní vyhlížejí. Slyší zpěv a otevírají dveře domů.

„Už jsme vás čekali, Jani,“ usmívá se paní, která třem králům vedle finančního příspěvku do kasičky daruje i jablíčka a pamlsky.

V další domácnosti do pokladničky přibývá pět set korun. „Když to jde pomoci, pomůžeme,“ říká skromně dárkyně. Lidé nás přesvědčují, že mají srdce na svém místě.

Druhá cesta přes náměstí je už veselejší. Lidé se zastavují a vyvolávají tím řetězovou reakci.

Jana Pokorná už ani nepamatuje, kdy koledovala poprvé, už je to prý hodně let. „Dává mi to pocit, že mohu udělat něco pro ty, kteří pro sebe nic udělat nemohou. Taky se nám stalo, že nás lidé odmítají, ale já je chápu a nemám jim to za zlé,“ vypráví při našem putování.

Jana pamatuje vrtochy počasí, kdy hrála i při mínus dvaceti. Kytara je už prý stařenkou, která je na ledacos zvyklá. Vzpomíná na úsměvné zážitky s malými dětmi. „Mnohdy potkáváme rodiče, kteří jsou odměřeni a dívají se na druhou stranu. Ale děti vidí kytaru, slyší zpívání a už k nám běží. Měli jsme holčičku, která s námi chodila asi půl druhé hodiny, maminka ji přesvědčovala k cestě domů, ale ona nechtěla. To bylo moc hezké.“

Za chvíli potkáváme tatínka s malou Stelinkou v náručí. Společně nám vhazují do kasičky další dar. A zvoníme u dalších dveří, zpíváme a pak za sebou necháváme viditelný pozdrav králů. Iniciály K + M + B, které představují požehnání domácnosti, chce mít na dveřích skoro každý.

Víkendové koledování v okolních obcích završí Tříkrálová sbírka v krajském městě v úterý 8. ledna, kde koledníkům požehná v katedrále Sv. Ducha biskup Jan Vokál.