„Pro nás jsou církevní restituce zajímavé téma, protože máme právě kvůli nim zablokovánu řadu pozemků, které jsou i ve vlastnictví města, a kvůli blokačnímu paragrafu s nimi nemůžeme nakládat," postěžoval si starosta Pavel Šubr. Město vlastní například pětadvacet stavebních parcel za Tyršovou ulicí, kam jsou přivedeny i všechny sítě.

„Lidé se nás stále ptají, proč parcely neprodáme, když leží v katastru města. Mají zájem je odkoupit. Tak doufám, že se nyní vše vyřeší. Prioritou města je pozemky zasíťovat a rozprodat," vysvětluje starosta. Bělohradským by získání plochy vytrhlo trn z paty, neboť nedisponují volnými pozemky pro výstavbu.

„V územním plánu máme navrženo na kraji města směrem od Jičína i koupaliště se sportovištěm. Parcela je vedena ve správě Pozemkového fondu a je zablokována rovněž církevní restitucí. Dodnes nevíme, zda ji získáme," stěžuje si Pavel Šubr.

Zašpérované lokality
Dalším nevyřešeným problémem je pozemek u základní školy. Čtvrtou lokalitou jsou desítky hektarů mezi Bělohradem a Brtví, které jsou rovněž na listu vlastnictví Pozemkového fondu a blokovány. „Ani zde netušíme, zda pozemky získá církev. Přitom by nám pomohlo, kdyby přešly do našeho vlastnictví, protože zde chceme vybudovat dopravní spojku mezi městem a obcí," říká Pavel Šubr.

„Jako starosta města, které má problémy s církevními restitucemi, jsem pro vyrovnání. Jako občan se nedokáži vyjádřit, protože nevím, z čeho vyšla celková částka, která se bude církvi vracet. Ta mi připadá podivná," konstatuje.