Podle mluvčí krajských hasičů Martiny Götzové řeší ročně hasiči celou řadu planých poplachů. "V roce 2020 jsme v kraji evidovali 7 659 událostí, v 394 případech se jednalo o planý poplach," uvedla Götzová. Ve většině případů stojí za planými poplachy buď vadný elektrický požární hlásič (EPS), nebo chybné vyhodnocení situace člověkem. "Stává se, že někdo vidí kouř nebo plameny, přičemž ale není v bezprostřední blízkosti. Může to být třeba řidič auta, který za jízdy vidí kouř vycházející z lesa," vysvětlila mluvčí.

I v hale v Dolní Nové Vsi se podle firmy jednalo o závadu na EPS. "Kvůli jedné z velkých bouřek se porouchal hlásič a začal dvakrát bez důvodu vyvádět. Teď už se řeší oprava," uvedla vrátná ve firmě. EPS je elektronické čidlo, mohou jej tedy poškodit okolní vlivy včetně právě bouřek, které v poslední dobou řádí v kraji několikrát týdně. "Blesky mohou ovlivnit činnost zařízení a jeho provozovatelé to v mnoha případech nejsou schopni na první pohled rozpoznat," vysvětlila Martina Götzová. Z toho důvodu je nezbytné nechávat hlásiče pravidelně kontrolovat. Nejen že hrozí zbytečné spuštění, mohlo by se také stát, že se poplach naopak nespustí ve chvíli, kdy je to skutečně potřeba.

Právní předpisy dokonce pravidelnou revizi ESP nařizují. "Je potřeba minimálně jednou ročně kontrola provozuschopnosti, jednou za půl roku kontrola čidel a jednou měsíčně kontrola ústředny EPS," doplnila Götzová. Kromě toho je nutné kontrolovat také celý systém hromosvodů, aby se snížila pravděpodobnost poškození hlásiče a dalších zařízení v důsledku blesků.

Muž se řítil po hradecké dálnici dvoustovkou
Muž se řítil po hradecké dálnici dvoustovkou

Pokud by se ukázalo, že provozovatel objektu, ve kterém je elektronický poplašný systém instalován, zavinil nedostatečnou kontrolou a údržbou zařízení planý poplach a tím výjezd hasičů, musí zaplatit poplatek stanovený ve smlouvě o připojení EPS na pult centrální ochrany. Ten činí celorepublikově danou částku 2 955 korun. "Částka za planý výjezd se může lišit podle události, vzdálenosti jednotky požární ochrany od místa události, hasičský záchranný sbor však tento údaj nevyčísluje. Pokuta za nedodržení povinné údržby hlásiče je ale smluvně daná pro všechny," vysvětlila mluvčí krajských hasičů. Proto je důležité časté revize nepodcenit.

HZS je povinen prověřit každou nahlášenou událost, ať už se jedná o sepnuté čidlo elektrické požární signalizace, nebo nahlášení člověkem. Podle krajského poplachového plánu se proto určuje, která jednotka na místo vyjede, aby byl zásah co nejrychlejší a nejúčinnější. "Pochopitelně se může stát, že v době výjezdu jednotek požární ochrany na planý poplach přijde hlášení o jiné události, kam by měly být jednotky vyslány. Souběh takových událostí se stává velmi omezeně, ale i přesto je poplachový plán na takovéto situace postaven," doplnila Martina Götzová.