Už dříve však zastupitelstvo záměr na vybudování nové pobytové sociální služby odsouhlasilo, na podzim dokonce došlo ke změně územníhl plánu ve prospěch projektu. Návrh opozice na vyhlášení veřejného referenda zastupitelstvo na posledním prosincovém jednání smetlo ze stolu.
Miletín rozdělily spory o domov se zvláštním režimem pro lidi s demencí, po úrazech mozku nebo duševně nemocné. Projekt, který Královéhradecký kraj plánuje už od roku 2018, po dlouhém mhledání našel vhodné místo právě v Miletíně. V rodišti Karla Jaromíra Erbena prošel záměr několika schvalováními jak v minulém, tak i v současném zastupitelstvu. Před rokem se ale proti výstavbě DZR zvedla vlna odporu.
Ta vyvrcholila v listopadu, kdy bezmála 600 lidí podepsalo petici na zastavení projektu. Mezi nimi bylo také pět zastupitelů. Podle starosty města bylo mezi podpisy celkem 310 občanů Miletína, další patřily lidem z okolí. V téměř tisícihlavém městě je to tedy asi třetina lidí se zapsaným trvalým bydlištěm.
Domov se zvláštním režimem, který chce v Miletíně vybudovat Královéhradecký kraj jako detašované pracoviště Domova důchodců ve Dvoře Králové nad Labem, by měl nabídnout celkem 30 lůžek pro tři typy klientů, kteří potřebují stálou péči, případně mezistupeň mezi pobytovým zdravotnickým zařízením a samostatným životem. V první skupině jsou lidé s různými typy stařecké demence nebo Alzheimerovou chorobou. Druhá skupina zahrnuje klienty s organickým poškozením mozku, například po těžkém úrazu hlavy. Třetí skupina je pro odpůrce nejvíc kontroverzní, měli by to být lidé, zaléčení a medikovaní, s psychickými nemocemi. To ale mezi obyvateli vyvolává nejistotu.
Obavy o bezpečnost ve městě
„Považujeme za problematické umístění osob s duševními poruchami závažných diagnóz do oblasti rodinných domů. Je nezbytné umišťovat zařízení typu DZR do míst a měst, která jsou pro takový provoz vhodná a lépe připravená svou infrastrukturou, dostupnými zdravotnickými zařízeními, městskou policií a dalšími relevantními službami, kterými Miletín s ohledem na svou velikost nedisponuje a v budoucnu ani disponovat nebude," stojí v textu petice sepsané výborem v čele s předsedou a zastupitelem Tomášem Kožíškem. Tyto obavy pronesli někteří občané Miletína už vloni na jaře na veřejném projednávání záměru.
Podle starosty i ředitelky domova důchodců ve Dvoře Králové, kteřý by měl nový DZR provozovat, však od klientů s psychickými onemocněními žádné nebezpečí nehrozí. Neměli by totiž mezi nimi být lidé s akutními problémy, aktivní alkoholici, narkomani nebo sexuální devianti nebezpeční pro své okolí. „Výše vyjmenované nebezpečné osoby jsou na základě rozhodnutí soudu umísťovány do úplně jiných zařízení s jiným přísným režimem. Pokud jsou někteří klienti domovů důchodců nebo DZR někomu nebezpeční, tak pouze a jenom sobě a právě proto jsou v těchto zařízeních, kde je o ně řádně postaráno," vysvětlil poslání DZR Nosek. Tvrzení o tom, že se vznikem DZR se budou mezi obyvateli Miletína volně pohybovat nebezpeční psychicky nemocní lidé, feťáci a psychopati označuje starosta za nechutné lži a manipulace.
Kam s rodinnými domky?
Padla také druhá obava, která je rovněž zahrnuta v textu petice, tedy o umístění. Plánovaná lokalita DZR totiž leží v blízkosti vyhlášené přírodní stezky K. J. Erbena. Prostor za areálem bývalé továrny Miltex zastupitelstvo na podzim těsně odhlasovanou změnou územního plánu vyhlásilo pozemkem určeným pro obytnou výstavbu a občanskou vybavenost. Podle petičníků by se ale měl tento prostor využít jinak, napříkld zástavbou rodinnými domky, výstavbou mateřské školy, hospicu nebo domovu s pečovatelskou službou prioritně pro lidi z Miletína.
„Situace v oblasti dostupnosti vlasntího bydlení je v rámci ČR na velice špatné úrovni. Roste poptávka po bydlení na venkově. Rádi bychom v Miletíně udrželi mladé lidi, kteří zde vyrostli a zároveň vytvořili příležitosti k bydlení pro ty, kteří by zde chtěli v budoucnu žít. Miletín může být v budoucnu velice atraktivní a krásné město pro život s vyhledávaným puncem venkova," doplnil k textu petice zastupitel Tomáš Kožíšek. V takové situaci je podle něj namístě zvážit raději výstavbu rodinných domků než DZR.
Podle starosty Miroslava Noska jsou ale i tyto obavy bezpředmětné. „Pozemek, o kterém mluvíme a má zde být vybudován DZR, zabírá pouze 60 procent tohoto prostoru, na 40 procent je možné vybudovat bytové domy pro mladé rodiny, navíc stát bude výstavbu těchto domu finančně podporovat a vzniknou tak nové obecní byty. Navíc v novém územním plánu je výstavba šesti až sedmi rodinných domků, pokračování v ulici Lacinova," okomentoval výhrady starosta. Nechápe, proč petice mluví o výstavbě školky, když město už školku má a plánuje její rozšíření, nebo hospicu, jejichž další výstavbu Královéhradecký kraj v tuto chvíli neplánuje.
Projekt pokračuje
Petici na podzim doručil petiční výbor hejtmanovi Martinu Červíčkovi. Jejím hlavním účelem je podle výboru získat názor veřejnosti a nechat občany rozhodnout o dalším rozvoji města. Z toho důvodu také na jednání zastupitelstva 20. prosince přednesli návrh na vyhlášení referenda, ve kterém by občané Miletína definitivně rozhodli o tom, jestli zde DZR vyroste, nebo ne. To ale zastupitelstvo těsnou většinou 6:5 zamítlo.
S dotazem na další postup se Deník obrátil také na členy petičního výboru. K celé situaci se ale odmítli nadále vyjadřovat.
Podle starosty petice ukázala, že většina lidí v Miletíně je pro stavbu DZR, přípravy tedy nadále pokračují. Na přípravy stavby DZR se Deník zeptal také náměstkyně hejtmana pro oblast sociálních věcí Martiny Berdychové, která o stavbě domova promluvila vloni na jaře na veřejném zasedání. Do uzávěrky tohoto textu se však její odpověď nepodařilo získat.
Podpisy lidí, kteří nežijí v Miletíně, považuje starosta za bezpředmětné, toto rozhodnutí by podle něj mělo být na občanech města. K možnosti nechat lidi hlasovat v referendu se však na zasedání zastupitelstva nevyjádřil.
Aby bylo místní referendum platné, muselo by se zúčastnit více než 35 procent lidí oprávněných hlasovat. Těch je v Miletíně okolo 800. Aby bylo rozhodnutí referenda závazné, musí získat nadpoloviční většinu hlasů zúčastněných voličů, která musí být zároveň alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. Kdyby tedy Miletín referendum vyhlásil a hlasovalo všech 310 signatářů petice, mohlo by se jednat o velmi těsnou volbu.