Několik měsíců po okupaci Československa nacistickým Německem byl u koupaliště pod Turistickou chatou vztyčen totem s podobiznou bůžka Prachovských skal – Pelíška. O této mýtické bytosti dodnes kolují příběhy jako o strážci a ochránci přírodních krás skalního města, spravedlivém vládci lesa, který dobrým pomáhal a zlé trestal.
Jeho podobizna vznikla údajně z předlohy archeologického objevu – pohanského bůžka, kterého stylizoval svým perem mistr Mikoláš Aleš do podoby boha Peruna. Architekt Horák v roce 1939 zakomponoval totem s tváří Pelíška do malebného údolí u potůčku od Lahole pod mohutnou skálou. V roce 1941 byla tvář Pelíška, která byla patrně ze dřeva, poškozena a následujícího roku v červenci 1942 na totem osazen odlitek nově vyřezané tváře, jejíž originál byl zavěšen nad krbem v Turistické chatě.
Fotodokumentace
Jména osob na historickém snímku z roku 1942 se podařilo určit díky paní Majce Matušové (nar. 1925) – tehdejší sextánce, která s pány absolvovala taneční. Jsou to spolužáci prof. Emanuela Bosáka, Vladimíra Hrubého, profesora Lepařova gymnázia a dr. Milana Ročka. Dnes by těmto studentům bylo 90 let, a žije zřejmě z nich už jen pan Josef Koloc, který se redakci po vydání článku telefonicky ohlásil.
Od té doby byl Pelíšek ještě několikrát opravován. Poslední podobu dal Pelíškovi jičínský výtvarník Josef Bucek (1930 – 2012). Dlužno říci, že dřevěný totem vydržel 75 let a za tu dobu absolvoval řadu nátěrů a rekonstrukcí. Nicméně zub času na dubovém sloupu zanechal svou stopu.
V loňském roce se v hlavách mladých jičínských patriotů, archeologa Pavla Kracíka a jeho bratrance, ekologa Jirky Krupky, zrodila myšlenka totem obnovit. Reagovali na nabídku jičínského rodáka Václava Rybaříka, předsedy spolku Jičín v Praze, který se rozhodl podpořit projekt finančně a navázat na vznik plastiky, kterou spolek turistů tehdy inicioval.
Spustila se spontánní akce, na níž se podílí řada nadšenců. Počínaje rodinou Schliků, kteří jsou vlastníky pozemků, navíc darovali mohutný dubový kmen a šli ochotně vstříc našim požadavkům stran úpravy terénu kolem totemu. Rodák z Prachova, řezbář Honza Macoun nenechal nikoho na pochybách o tom, kdo totem vytvoří, a za pár týdnů a vydatného přispění provozovatele železnické pily Pavla Fidrmuce, byl Pelíšek na světě. Tvář autor vytesal z dubového masívu a detaily podle originálu konzultoval s malířem a architektem Michailem Ščigolem. Celé dílo vytvořil z jednoho stromu, který za staletí vyrostl tam, kde Pelíšek dlouhá léta vládl a vládne doposud. Po letech se zaskví v původní kráse a monumentalitě.
Parta nadšenců a ochránců přírody kolem Jiřího Krupky ve spolupráci s Vladimírem Tekverkem zbavila prostor pod skálou náletových dřevin a vytvořila tak důstojné místo vládci Prachovských skal. Svou pomoc nabídli nezištně i další.
Aleš Kroh dá k dispozici speciální traktor a osobně přemístí totem co nejblíž místu určení, Petr Horáček dodá beton, pánové z Prachova přivezou trojnožku s „hupcukem", Lubor Groh věnuje nátěr a mladí horolezci, kteří přijdou na brigádu čistit les, poponesou Pelíška přes louku na místo… Vypadá to na povedený happening party šílenců pod vedením autora plastiky Honzy Macouna.
Přeprava plastiky
V sobotu akce začíná na železnické pile již v 7 hodin ráno, kdy autor nakládá totem na povoz. Kolem deváté hodiny byla na koupališti byla spousta příznivců. Honza Macoun vydává první příkazy, Aleš nakládá břemeno na vidlice svého traktoru a lehounce je pokládá na louku pod skalou.
Poslední kroky se šesti metráky v rukou překonávají mladí horolezci a nastává nejnapínavější akce. Je třeba vytáhnout kladkostrojem kmen do výšky na trojnožku a odtud jej spustit do připraveného výkopu. Krásné slunné dopoledne vítá nového Pelíška a přítomní mají dobrý pocit z toho, jak se akce vydařila a dala dohromady skvělé lidi, kteří bez ohledu na čas a námahu nezištně pomohli dobré věci. Všem jim za to dík! Miloš Starý
