Vesecký Plakánek, tedy část chráněného údolí mezi Vescem u Sobotky a Oborským rybníkem nedaleko hradu Kost, se pro turisty uzavřel začátkem srpna. Důvodem byla právě připravovaná těžba stromů, které poškodilo napadení kůrovcem. "Kdekoliv je hodně smrků pohromadě, kůrovec se rychle šíří. Stromy ve Veseckém Plakánku jsou opravdu ve špatném stavu a hrozilo, že by mohly někomu ublížit," vysvětlila tehdy uzavření údolí ředitelka Sdružení Český ráj Jitka Kořínková. Rozhodování o řešení problému nebezpečných a odumřelých stromů se účastnila Správa CHKO Český ráj, vedení obce Libošovice, do jejíhož katastru Plakánek patří, a jičínský Odbor životního prostředí. Ve hře bylo několik řešení, mimo jiné se mluvilo také o uzavření části údolí na celých pět let. Nakonec ale zvítězila varianta vytěžit poškozené stromy, uzavření Plakánku tedy mělo trvat pouze několik měsíců.

Zahlazená spoušť

Při vstupu do údolí směrem od Vesce se nyní po dvou měsících od uzavření zdá všechno v pořádku. Zákaz připomíná jen ušmudlaná cedule a zbytky pásky. Těžba se týkala až druhé poloviny úseku směrem k Oborskému rybníku. Za dřevěným mostkem ale návštěvník rychle pozná, že došlo k ne zrovna citlivému zásahu do přírodní rezervace. Čerstvé pařezy a hromady klestí pokrývají místo, které ještě před nedávnem lákalo k romantickým procházkám. Největší pěst na oko je ale přibližně dva metry široká cesta tvořená nad kotníky tlustou vrstvou jílovitého bláta. Právě tudy vozily těžké stroje pokácené dřeviny ven z údolí.

Na poničení údolí upozornil před pár týdny ekolog a bývalý správce CHKO Broumovsko Jan Piňos. "Za třicet let práce v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí jsem viděl hodně ničivých zásahů do přírody, ale něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek ještě ne. Státní ochrana přírody zde selhala na celé čáře, když povolila odvážet pokácené smrky těžkým harvestorem," vysvětloval důvody, které ho po návštěvě místa přiměly k podání žádosti o prošetření zásahu na Českou inspekci životního prostředí.

Svou zprávu doplnil fotkami místa z 12. září, na kterých stojí ve víc než půl metru hlubokých vyježděných kolejích. Krátce po jeho návštěvě těžaři koleje podle plánu zahrnuli. Stopy po zásahu ale nejspíš údolí ponese ještě několik let, podle Piňose se z něj křehký biotop jen tak nevzpamatuje. Těžaři pokáceli okolo 150 už dříve uschlých smrků, dřevo následně prodala obec Libošovice.

Podle starosty Víta Svobody byl zásah nezbytný a jeho podobu provázely dlouhé debaty. "Bojovali jsme za to, abychom to dřevo mohli vůbec vytěžit. Nechtěli jsme ho tam nechat, což byla jedna z prvotních podmínek, ani nám nedovolili oblast zavřít na pět let, jak jsme chtěli. Víc se k tomu nebudu vyjadřovat,“ řekl Deníku Vít Svoboda. Odmítl také uvést jméno firmy, která těžbu provedla a na jejíž hlavu se nyní ze strany ekologu snáší ostrá kritika.

Náprava neomlouvá

Vyšetřování přiměřenosti zásahu bude trvat několik měsíců. V případě uznání viny zhotovitele hrozí za porušení zákona o ochraně případy pokuta až dva miliony korun právnické osobě, 100 tisíc v případě fyzické osoby. Podle Jiřího Huška z Agentury ochrany přírody a krajiny i Jiřího Klápště ze správy CHKO Český ráj je zahlazení škody sice přilehčující okolnost, vinu to ale nesmazává.

Názory na způsob provedení těžby se nicméně různí. Většina debatujících ekologů ji odsuzuje, najdou se ale i tací, kteří zásah považují za přiměřený. "Nejprve jsem byl taky naštvaný. Nám nedovolili tam najet naší lehčí technikou a pokácet si to sami, vzápětí tam mokrou půdu rozorají oni. Ale teď už to vypadá líp. Příroda se z toho vzpamatuje. Pan Piňos neměl v uzavřeném údolí co dělat, když ještě nebylo hotovo. Za dva roky nebude vůbec poznat, že se tam něco dělo," uvedl obyvatel Vesce a šéf místních dobrovolných hasičů František Najman. Podle něj by byla škoda část Plakánku na pět let zavřít kvůli několika stromům. "Lidi to tam mají rádi a nebylo by vůči nim fér jim Plakánek zakázat," doplnil.

K argumentu turistikou se v diskuzích přidávají i některé odbornější - narušení ekosystému může údajně prospět například některým druhům obojživelníků, pro které jsou vzniklé bahnité tůně přijatelnější, než travnaté plochy a lesní cesty. Momentálně je ale všem jasné, že procházky po Veseckém Plakánku nebudou stejné jako dřív.