Hned na začátku přiznal, že tam mají mouchy. Nemyslel v Josefově, ale na té výstavě. V popisu městských památkových zón. To máme všichni, že se občas chybička vloudí. Zvláště když se na věc dá nahlížet různě. Pak ještě slíbil, že bude mluvit stručně a nedodržel to. Když skončil, tak obvinil posluchače, že mu nikdo nepřipomněl, že přetahuje. Nepřipomněl. Jednak to není slušné a jednak mluvil zajímavě, takže to nikomu nevadilo.
Na panelech jsou totiž vybraná města našeho kraje, která jsou vyhlášena za městské památkové zóny. Je tam jejich popis z hlediska historického, ale i ochranářského, což dokumentují fotkami staršími a současnými.
Památkáři jsou lidé zvláštního ražení. Někteří je nemají rádi, protože si myslí, že tu ochranu přehánějí, a lidi, zejména majitelé, nesmějí dělat se svými baráky, co by chtěli. Ale ono se dá zařídit, aby na opravy dostali od státu příspěvek. I v tom jsou užiteční.
ODBORNÁ BÁZE
Aby tomu tak bylo, je potřeba ochranu zdůvodnit, prostě postavit na odbornou bázi. Vysvětlit. No, o zákonech mluvit nechci, ty jsem si nezapamatoval. Ty znají úředníci. Oni mají všechno (objekty i obce) pečlivě zmapované, zakreslené. A do toho malují barvami, aby rozlišili stáří, význam a jiné věci. Pak jsou tam čáry, které ukazují, jak města vznikala, rozvíjela se, jak šly komunikace, jak se tím ovlivnila výstavba. Takže když řeknou tady ne, vědí proč. Zatímco my nevíme a hudrujeme.
Tak například o vzniku měst. Nový Bydžov vznikal na principu lokace. Hlavní komunikace se křižují uprostřed náměstí. Tady je středobod – terminus medius. Odtud se pak přidávala výstavba na pravoúhlém principu. Na druhou stranu Trutnov a Broumov. Když se obtáhne centrum, komunikace, i jednotlivé čáry rozvoje, jsou si ta města podobná. Jistě je poutavé takto sledovat i Jičín. Jak v elipse bylo městské opevnění a kde stály brány. Možno sledovat i odlišnosti.
Kontrolní otázka. V kterém městě v našem kraji stojí kostel uprostřed náměstí? Bohumír Procházka
