Každý rok si Nikola Kulhánková z Hradce Králové jezdila k babičce pro bedýnky ovoce a část z úrody vozila do pěstitelské pálenice. Letos už však ví, že tekuté ovoce mít nebude. „Na začátku května mi volala babička, že ji všechny stromy pomrzly a úroda tak nebude takřka žádná,“ posteskla si mladá žena.

Povzdech nad vyhlídkou menšího množství v lihovaru přeměněného ovoce však neskrývá jen ona, ale i pálírníci a sadaři.

Nemohou za to jen náhlé ranní mrazíky, které na sklonku května zdecimovaly bující stromy. „Letos je to pro pěstitelské pálenice opravdu kritická až drastická situace. Už v lednu, tedy ještě před mrazíky, jich skončilo kolem dvaceti z celkového počtu kolem čtyř stovek,“ uvedl tajemník Unie destilatérů Jakub Gottwald.

Mráz prakticky zlikvidoval letošní úrodu ovoce, palírny nemají co pálit:

Mráz sežehl většinu letošní úrody. Ilustrační snímek
To, co se stalo s ovocem, nepamatujeme desítky let, říká šéf ovocnářů Ludvík

I s ohledem na situaci v sadech, kde je předpoklad, že kvůli silným mrazům na přelomu dubna a května sklidí ovocnáři místo 138 tisíc tun ovoce pouze kolem 30 tisíc tun, očekává Gottwald, že během roku se neotevře dalších 20 až 30 procent pěstitelských pálenic. Zbylé pak spustí už jen omezený provoz.

„Mluvil jsem s několika z nich. Například s majitelem Palírny Radlík, která byla dlouhá léta největší pěstitelkou palírnou ve Středočeském kraji, Kamilem Kutinou. Ten mi potvrdil, že zatímco v minulých letech měli v době pálení prakticky nepřetržitý provoz, letos budou mít otevřeno tak jeden den v týdnu,“ uvedl Gottwald.

Kutina nedávno Deníku řekl, že ani jeho dodavatelé takovou devastaci, kdy mráz poničil až devadesát procent jejich úrody, nepamatují. „Náš dlouholetý dodavatel jablek dokonce mluví o tom, že takovou katastrofu nepamatuje za celý život,“ řekl.

Jiří Syrovátka v malém lihovaru v areálu rodinného statku Zámecké sady Chrámce, který je ekologickým provozem.
Jak se rodí pivní pálenka. Lihovarník poodkryl její tajemství

Podle palírníků však letošní neúroda neovlivní jen pěstitelské pálenice, ale i profesionální lihovary, respektive cenu jejich produktů pro koncového zákazníka. „Budou muset nakoupit ovoce ze zahraničí nebo zaplatit vyšší cenu za ovoce v Česku. Ovocnáři, kterým něco zůstalo, budou cenu zvyšovat, což zvýší vstupní náklady a tím i cenu finálního produktu,“ doplnil Gottwald.

Pivo pálenice nespasí

Zatímco domácího ovoce bude letos nedostatek, nabízí se možnost, že by pěstitelským pálenicím mohl pomoci produkt z českého národního nápoje, tedy piva. Toho je stále na trhu dost a jeho výroba není závislá na počasí. Místo slivovic, hruškovic či třešňovic by bylo možné dělat trošku opomíjené pivní pálenky.

Hlavní destilatér palírny Radlík Kamil Kutina
Palírnám v Česku zvoní hrana. Nahrává to černému trhu, varuje destilatér

„Spojení těch dvou světů, kdy by pivo pomohlo ovoci, se mi docela zamlouvá, ale nedovedu si to moc představit. Žádný lihovar sice nemá problém vyrobit pivní pálenku, ale ta není v Česku tak zajetá a bylo by těžké ji prodat,“ míní Gottwald.

Zdroj: DeníkSpojení pivního a lihového světa by se líbilo i majiteli Kutílkovy palírny a pivovaru z východočeských Žlebských Chvaletic Jaroslavu Kutílkovi. Podle něj však nenaráží pouze na malou znalost lidí o pivních pálenkách, ale také na legislativu.

„Pivní pálenka by mohla pomoci malým pěstitelům, ale problém je, že pivní pálenka není povolená podle zákona o pěstitelském pálení, protože to není pěstitelský produkt,“ řekl Kutílek.

Lihovarník Jiří Syrovátka poodkryl tajemství pálenky z piva:

Zdroj: Deník/Petr Vaňous