„Vzhledem k nutnosti přípravy a provedení dalších prací a činností neočekáváme zahájení v roce 2018. Předpokládáme jej v roce 2019,“ sdělila nám za investora, kterým je Ředitelství silnic a dálnic ČR, Nina Ledvinová.

„Byli bychom rádi, kdyby už obchvat stál, ale vše je komplikované. Víme, že ŘSD má snahu zahájit stavbu co nejdříve, v současné době už probíhají v rámci stavební činnosti geologické vrty,“ upozorňuje starosta Nové Paky Josef Cogan.

Úsek dlouhý více jak osm kilometrů povede z Kumburského Újezda přes Studénku, Heřmanice, Štikov, Vrchovinu a vyústí ve Vidochově. To je varianta, která byla schválena už v roce 2004 a počítala se zahájením stavby v roce 2007. Ta měla trvat tři roky a stát 450 milionů. Dnes jsou tato čísla mimo realitu.

Přípravy stavby provází komplikace se studií EIA i vyvlastněním pozemků. Vzniklo také několik variant trasy. Obchvatu má ustoupit regulační stanice plynu ve Štikově, objekt rybářů v Přibyslavské ulici a dva domy. Předpokládaná cena je 1 miliarda 260 milionů (bez DPH) korun, s dokončením se počítá v roce 2022.

PROČ OBJET PAKU?

Příprava výstavby obchvatu Nové Paky započala už před třiceti lety. Paku decimuje nadměrný provoz, tah na Krkonoše je přetížen zejména v zimním období. Podle odborníků stávající průtah silnice I/16 přes Novou Paku nevyhovuje směrově ani výškově a ani počtem a tvarem křižovatek pro silnici I. třídy.

PACKÁ HISTORIE

Podle pamětníků vznikla myšlenka obchvatu poprvé za Protektorátu, kdy německý Wehrmacht potřeboval kvalitní silnice pro přesun bojové techniky a zásobování východní fronty. Údajně v té době byla silnice již vykolíkována. V 60. letech v rámci budování socialismu vznikaly různé návrhy, jak obchvat řešit: tunel pod celým městem, severozápadní varianta vedoucí přes Ořechovku, Slovany a Podlevín, jihovýchodní varianta odpovídající zhruba dnešní variantě A, dokonce na Městském národním výboru existovala i studie přemostění celé Nové Paky železobetonovým mostem od benzinové čerpací stanice až rozvodně VČE s železobetonovým pilířem tyčícím se v parčíku před ZŠ Komenského. V roce 1977 je již zpracován záměr přeložky trasy silnice I/16 Ústavem silničního hospodářství Praha. V roce 1998 investor, Ředitelství silnic a dálnic, oznamuje záměr stavby silnice I/16 – Obchvat Nová Paka ministerstvu životního prostředí. O rok později je veřejnost seznámena s alternativní trasou B. Nakonec vznikají čtyři možné varianty. Definitivní je schválena v roce 2004.

DALŠÍMI ČEKATELI JSOU ÚLIBICE

Stavba nové silnice mezi Jičínem a Hradcem Králové, která má zrychlit dopravu a ulevit obyvatelů Úlibic od aut, je stále ve fázi příprav. Obchvat Úlibic je součástí chybějícího tahu dálnice D35 z Turnova do Jičína a dále do Hradce Králové. V centru Úlibic, kde denně projede 12 a 14 tisíc aut, dojde díky ní ke snížení intenzity dopravy. Začít stavět se má přibližně v roce 2022 – 2024. Cena je odhadem 1 miliarda 084 milionů. Stavba D35 Úlibice – obchvat je rozdělena do tří dílčích etap, první se týká mimoúrovňové křižovatky Úlibice, druhá trasy dálnice D35 a třetí zahrnuje přeložku silnice I/16. Na řadě je nyní výkup pozemků, který blokuje schválení územního plánu v Úlibicích.

„Územní plán bychom měli schválit 29. prosince při veřejném zasedání zastupitelstva,“ reaguje starosta obce Michal Kovář. „Následně poté bude zahájeno projednání dokumentace pro vydání územního rozhodnutí přeložky I/16. Po vydání pravomocného rozhodnutí bude možné zahájit výkupy dotčených pozemků,“ upřesnil investiční referent ŘSD ČR, Správy Hradec Králové Michal Doubek. Novostavba dálnice D35 v délce 1580 metrů se nachází mimo zastavěnou část Úlibic. Obchvat se napojí ve směru od Hradce Králové na silnici I/35 za obcí Lužany. Následně se odklání východně od Úlibic, překonává Úlibický a Tužinský potok a pokračuje přímým směrem k mimoúrovňové křižovatce Úlibice, kde se napojuje silnice I/16. „Tato mimoúrovňová křižovatka bude zatím vybudována jen částečně, a to s připojením dálnice D35 na Jičín a Novou Paku,“ popisuje Michal Doubek. Dálnice D35 odtud bude výhledově pokračovat do Turnova.

PLÁN SKONČIL U LEDU

Ačkoli byl obchvat lázeňského města zapracován do územního plánu již v roce 1946, snaha o jeho realizaci nebyla úspěšná. K zahájení stavby přeložky byli bělohradští nejblíže v roce 2002. Investorem stavby za sto padesát milionů korun se měla stát Správa a údržba silnic. Připravený projekt ztroskotal, nepodařilo se vykoupit pozemky, které byly pro výstavbu bezpodmínečné. Současná radnice si na začátku aktuálního volebního období dala za cíl nadále jednat s majiteli zmíněných nemovitostí. „Obchvat je v územním plánu. Lidé s ním dříve nesouhlasili, ale teď se na radnici obracejí s dotazy ohledně řešení dopravy ve městě,“ uvádí starosta Pavel Šubr, který je vůči možnosti zahájení stavby skeptický. Indicie z kraje naznačují, že obchvat Lázní Bělohradu je v současnosti nereálný.