„Je to rozhodně výjimečná situace. Obsluhuji i meteorologickou stanici a mohu říci, že takto brzké kvetení nepamatuji. Vegetace je hodně pokročilá a čím je pokročilejší, tím stačí menší pokles teplot, aby došlo k poškození květních orgánů nebo vyvíjejících se plodů,“ popisuje situaci Jiří Sedlák, vědecký pracovník Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy na Jičínsku.
Sadaři budou až týden v nejistotě
Riziko, že přijdou pozdní jarní mrazy bude v příštích dnech narůstat. Nebezpečí hrozí zejména meruňkám, které jsou nyní nejdále ve vývoji plodu.
„Podle současných meteorologických předpovědí bude riziko trvat zhruba týden. Je však těžké predikovat, kdy přesně k tomu dojde. Může to nastat od čtvrtka téměř každou noc po dobu zhruba pěti, ale možná i sedmi dní,“ konstatuje Jiří Sedlák.
Zkušený ovocnář Petr Kareš z Ostroměře potvrzuje výjimečnost situace, kterou nyní v sadech sleduje. Podle jeho vzpomínek je podobná jako v roce 2011, ovšem nástup vysokých teplot byl letos zřejmě ještě rychlejší.
„Tehdy přišly mrazy v květnu. Uvidíme, co nás čeká letos. Je možné, že nás příroda opět překvapí nějakou mrazivou vychytávkou, ale taky nemusí. Meruňky, hrušky, třešně i švestky už mají plůdky. Mráz na nich napáchá více škody, než když jsou v květech. Každopádně si na podobné počasí budeme muset zvyknout,“ říká Petr Kareš.
Pokud by mrazíky nepřišly a ovoce na stromech zůstalo, bude dřívější úroda. Tím by se mohlo v budoucnu české ovocnářství přibližovat jižní Evropě. Měnící se podmínky by mohly pěstitelům i spotřebitelům přinést pozitiva.
„Sklizeň bude časnější, všechno bude urychlené. To by mohlo být pro nás všechny lepší, protože budeme mít naše české odrůdy dříve na trhu. Všechno však záleží na přírodě, zkrátka nesmí mrznout. Když stromy kvetou brzo, je zároveň větší náchylnost k mrazům,“ připomíná ovocnář.
Včely nestíhaly opylovat, nyní je zbrzdilo ochlazení
V nezvykle teplém počasí včely nestíhaly stromy opylovat, nyní po ochlazení jejich aktivita naopak prudce klesla. To rovněž přináší obavy pěstitelů.
„Skutečně letos sledujeme významný skok. Vegetace je o tři týdny napřed, takže se obáváme mrazů, které budou v jiné fenofázi (rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů rostlin) než je standardní. Již to má dopady na včely a opylení. Teplo je vybudilo k aktivitě, měly toho hodně, protože všechno vykvetlo najednou a na ovocné stromy tolik nelétaly. Teď jsou teploty nižší, takže zase příliš nelétají a předpokládám, že opylení bude spíše horší. Uvidíme, jaký to bude mít dopad na úrodu. Nyní se však nedá nic předvídat,“ přibližuje Kristýna Michálková, vedoucí závodu ovocnářství zemědělského družstva Dolany.
„Kvetou jablka, která nemusí být dostatečně opylená, protože včely v tomto chladu létat nebudou. Snad za ně „zaskočí“ včelky samotářky, které jsou o něco aktivnější,“ doplňuje Petr Kareš.
Pěstitelé ovoce mají způsoby, jak dopady mrazů alespoň částečně zmírnit. Do sadů se dávají zdroje tepla, ale úspěch není nikdy zaručen.
„Existují svíce, které by měly zvednout teplotu v úrovni korun stromů. Každé takové opatření je drahé a ne vždy dostatečné. V sadech se také zakuřovalo, zapalovaly se ohně, pálilo se listí a další odpadní materiály, které vydržely celou noc doutnat a produkovat teplo. Výsledek je však vždy nejistý,“ upozorňuje Jiří Sedlák.
„Zkoušejí se různá opatření proti mrazu, ale nic není stoprocentní, možná ani padesátiprocentní. Je to spíše o náhodě. Stále platí, že všechno záleží na počasí,“ potvrzuje Kristýna Michálková.
Předpovědět dopady na úrodu je podle sadařů nyní zhola nemožné. Odhadovat vývoj v příštích dnech je také sázkou do loterie. Počasí může být nevyzpytatelné a záležet může na lokálních podmínkách.
„Nyní bude záležet na tom, kdy se vyjasní, nebo kdy se uklidní vítr. To nám předpovědní modely na tak dlouhou dobu, po kterou potrvá riziko, nedokážou říci. Rozhodně se nechci nepouštět do odhadů, jak to dopadne,“ odmítá spekulace Jiří Sedlák.
Fíky zatím v Česku nečekejme
Podle Petra Kareše se i na našem území jednou mohou začít objevovat teplomilné druhy jako fíky, kivi nebo pomeranče. To je však otázka vzdálené budoucnosti. Prozatím se budou čeští pěstitelé potýkat s výkyvy počasí.
„Třeba na Novém Zélandu mají díky vlivu oceánu stálé teploty, zatímco u nás jsou velké a stále častější výkyvy počasí. Najednou může přijít sucho, anebo naopak deštivo, což má na ovoce přímý vliv. Při suchu nenaroste, při dešti zase hrozí houbové choroby. Ovoce zrající pozdě, tedy například jablka, hrušky nebo švestky bude problém na stromech udržet. Peckoviny zase nemusejí dorůst, i když jsou na rozmary počasí zvyklejší, zrají brzo a mohly by se chytnout,“ vysvětluje ovocnář z Ostroměře.
