Po skončení bohatého literárního odpoledne jsem mu položil několik otázek, týkající se této originální soutěže a on mě ochotně odpověděl i na mnoho dalších otázek , týkajících se jeho aktivit. Posuďte sami, zda je moje hodnocení jeho osobnosti oprávněné.

Co bylo dřív – VEJCE NEBO SLEPICE (literární soutěž)?
Ze všeho nejdřív byl nápad udělat literární soutěž trochu jinak. S nadhledem, humorem, tak trochu recesisticky. Nakonec v Řehči už to máme vyřešeno: nejdřív byla Řeheč!

Proč zrovna SLEPICE proč ne ŘEHEČSKÝ VOŘÍŠEK, nebo ŘEHEČSKÁ NAPLAVENINA?
Řehečská naplavenina to by taky nebyl špatný nápad, ale my zakládající jsme všichni vlastně skoro místní rodáci. Ač jsme se narodili v Jičíně, žili jsme od útlého dětství v Řehči. Takže žádná naplavenina ani kufráci, ale domorodci. A typickým zvířetem v naší obci je prostě slepice. Běhá po dvorcích a konkurovat ji může snad jen všudypřítomná moucha. Ale uznejte, že soutěž Řehečská moucha, to by vypadalo, že obtěžujeme. Snad ještě Řehečská masařka. Ale přidržme se raději té Řehečské slepice. Nakonec u nás se říká" SLEPICE je přítel nejvěrnější!

Kdo jsou členové poroty a jak se skládá a jak pracuje ?
Sehnat porotce je čím dál složitější. Vždyť kdo by se chtěl prodírat spoustou popsaného papíru a navíc si vyslechnout, že stejně ničemu nerozumí, protože nerozpoznal ten velký autorský talent pana X.Y. Ale teď už vážně. Porota se skládá z autorů či autorek, které jsou nějak se mnou na podobné literární vlně. Pochopitelně se snažím, aby porota byla z různých koutů republiky. Proto byla porotkyní spolehlivá paní knihovnice Olga Domorázková z Ústí nad Labem. Bohužel zemřela. Dnes je stálou členkou Jana Franče Jirásková, autorka několika knih. Dále knihovnice z okolí (např. Ředitelka Městské knihovny v Nové Pace Stanislava Benešová) či básník Václav Teslík. No a nesmím zapomenout na mou maličkost.

Řehečské kvarteto patří neodmyslitelně k Řehečské slepici.
Co to je – Řehečská slepice?

V kategorii písňového textu jsou to členové Řehečského kvarteta.

A práce? Každý sám posoudí anonymní texty, zná jen čísla prací a hesla. No a pak sestavíme pořadí podle nejlépe hodnocené práce. Většinou se sejdeme v názorech, ale někdy je rozptyl velký. Pak udělíme více ocenění, event. požádáme ještě někoho dalšího, aby nás rozsoudil.

Jak literární soutěž propagujete, že se jí účastní autoři z celé republiky a na vyhlášení většina osobně přijede?
V počátcích jsme soutěž propagovali především v regionálních novinách a na internetu. Vlastně i na akcích, které jsem navštěvoval. Dneska už nepropagujeme, protože autoři se hlásí sami. Hlídají si naše stránky a šíří dobré jméno soutěže, takže přicházejí noví a noví soutěžící. Přiznám se, že v jednom ročníku počet soutěžících překročil šedesátku. A bylo to organizačně náročné, takže spíš propagujeme „ilegálně." Ale je pravdou, že mezi soutěžícími třeba v letošním ročníku byly zastoupeny prakticky všechny kraje České republiky.

Co na to Vaše říká Jára Cimrman ?
Já si myslím, že proti Řehečské slepici sice může protestovat, může s ní i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Ale doufám, že v tom „Českém nebi" se při sledování „Slepice" náramně baví. Škoda že nemůže být porotcem.

Která je tvoje nejrychleji a nejdéle vznikající knížka?
Tak to je těžká otázka, protože kdybych posuzoval, jak jsem tu knížku rychle napsal, tak to by byla asi knížka povídek „Svědek neposkvrněného početí." Tu jsem začal psát někdy na jaře 2009 a někdy na počátku roku 2010 vyšla v třebíčském nakladatelství Akcent. Ale jsou knížky, které jsem třeba napsal na počátku 90.let 20.století a zůstaly v rukopise. Vydat se je podařilo třeba až nedávno. Myslím vydat v opravdovém nakladatelství, když nepočítám takové malé samizdaty. To je právě případ povídek z mé přejmenované Řehče, tedy z Bystřice.

Co na ty vzpomínky říkají sousedi, kteří se tam poznávají?
Právě v Bystřici se poznávají nejvíce, ale většinou mě upozorňují, že to tak nebylo. Nakonec jména měním a většinou spojím dva tři lidské skutečné osudy do jednoho fiktivního knižního. A pochopitelně pracuje i fabulace. Ale ještě mi nikdo nepřišel „rozbít ústa." Spíš si pamatuji, že mi jedna paní řekla: „Já jsem tu povídku četla. To jsi napsal o našem Jarkovi! Tak jsem si krásně pobrečela."

Jaký bude motiv Slepice v roce 2022 ?
Přiznám se, že plánuji dost dopředu, třeba dnes už máme plány na rok 2019, ale v roce 2022? Při našem rozhovoru mě napadlo, co třeba „Slepice – nejlepší přítel člověka" a soutěž věnovat domácím mazlíčkům. Nakonec taková odborná přednáška o správném chovu slepic od nějakého předního řehečského odborníka by nebyla od věci. Tak vidíš, tohle je příklad, jak vlastně všechno vzniká.

Kdo si zaslouží poděkování za pomoc a spolupráci při tak náročné akci?
Já se vždycky téhle otázce vyhýbám, protože vždycky při výčtu na někoho zapomenu. Ale zcela určitě Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, jmenovitě paní ředitelka Mgr. Jana Benešová. Ale i ostatní její kolegyně. Nakonec jičínská knihovna je už spolupořadatelkou. Pak pochopitelně Řehečské kvarteto, Dana a Hynek Beranovi. Také můj „výkonný praporčík" Martin Žantovsk a všichni porotci a porotkyně. Ale i všichni ti, co nám pomáhají s občerstvením. V posledních letech pod vedením mé sestry Zdenky Honsové. No a vidíš, už bych zapomněl na manželku a to bych měl doma malér. Takže manželce, ale i dalším lidem, kteří pomáhají drobnými úkony. Třeba nějakému Suchoradskému, který o našich akcích píše.

Kdy už bude Slepice mezinárodním festivalem ?
Já si myslím, že je to nevhodně položená otázka. Už dávno je. Nakonec měli jsme soutěžící ze Slovenska, ale třeba i jednoho Čecha žijícího ve Švýcarsku. Ale problém je v tom, že Slováci nám posílají své práce ve slovenštině a to je problém. Takže zcela určitě se mezi soutěžícími vyskytne autor ze zahraničí, ale píšící česky.

Tvůj vztah k literatuře a dramatickému umění je viditelný. Máš vedle toho i jiné skryté vlohy (fotografování, malování, sochání, luštění, hudba, sport…).
Fotografovat jsem začal po vojně, dokonce jsem si ještě v 80.letech dělal sám fotky u švagra, ale dneska už spíš fotím o dovolené. S hudbou jsem se nepotkal, i když jsem napsal pár textů, které byly zhudebněny. S malováním a socháním si taky příliš netykám. A sport? Dneska spíš pasivně, ale bývaly doby, kdy jsem běhal střední a delší tratě. A jen mě mrzí, že se nedonutím, abych zase obul „kecky" a vybíhal na trať častěji.

Máš za sebe vychovaného, nebo teprve vychováváš pokračovatele, který bude „řehečskou" tradici táhnout dál?
Opravdu nevím, ale mám spíš strach, že s mnou osobou Slepice, alespoň v tom pojetí, jak ji známe dnes, zanikne. Ale neházím flintu do žita, doufám, že se přece jenom najde někdo, kdo pomyslný prapor zvedne a ponese jej dál, i když třeba upravený dle obrazu svému.

Kdy odhalíte v Řehči pamětní desku a případně, kam ji umístíte?
V Řehči je problém, že už na každém domě nějaká pamětní deska je. A pokud ji jednou umístíme, tak na Kulturním centru „Hasič", ale v Řehči se doptáš spíš po hasičárně.

Jičín je jistě k pořádání vyvrcholení literární soutěže vhodné místo. Nenapadlo Tě přeci jen někdy přesunout ji do místa svého bydliště, do Nové Paky? Tam jsou přece humoristické a spiritistické tradice zakořeněny od nepaměti…
Jak jsem říkal, spolupráce s jičínskou knihovnou funguje výborně, tak proč měnit úspěšný tým? Paka má zcela jistě své opodstatnění, ale já jsem znám na Pace spíš jako seriózní pan zubař a postava recesisty by se s tímto vžitým náhledem nějak neztotožňovala.

A co nějaký řehečský „metál" pro zasloužilé a národní umělce a spolupracovníky?
Opět se už rozdávaly, a to v loňském roce se hejtman Ferdinand Krasavec rozhodl propůjčit nejvyšší řehečské vyznamenání „Řád řehečského Ferdy" v oblasti kultury trojici místních umělců či uměleckých těles. Ale do pěti let musí všichni ocenění vytvořit dílo, které bude propagovat Řeheč v odlehlých končinách. Například Řehečské kvarteto musí napsat píseň v brněnském hantecu, Dana Beranová napsat báseň v domažlické bulačině a já musím napsat knihu, povídku nebo aspoň sbírku básní ve slovenštině.

Kdy se bude konat příští ročník a jaké bude mít zadání? Už je o tom něco známo?
V roce 2018 pozveme účastníky na řehečskou svatbu. Letí to a naše Slepice se bude vdávat. Takže soutěžní příspěvky budou o historkách kolem svatebního veselí a poezie by měla být věnována vtipným přáním novomanželům. Oficiálně bude další, již 17. ročník vyhlášen na počátku října 2017. Sledujte naše stránky http://slepice.rehec.cz/

Zdroj: Youtube

Olda Suchoradský