Naším cílem je návštěva letecké základny záchranné služby v areálu fakultní nemocnice. Výstup z vlaku jsme zvládli. I rychlý nástup do trolejbusu. Ale označit městskou jízdenku ve strojku byl pro některé z nás problém. Ještěže cesta trolejbusem trvala tak dlouho.

Pan učitel nás jistě vedl nemocničním areálem a někdo vykřikl: „Vidím helikoptéru!" Stála tam. U ní nás uvítal lékař Jiří Nový. Otevřel všechny dveře helikoptéry a my natahovali krky, abychom všechno viděli. Přilba byla na naše hlavy velká. Batoh či kufr, jak to popsat, když ho záchranář musí nést někdy na zádech, byl strašně moc a moc těžký. Někteří by se do něho dali i schovat, jak byl velký. Po jeho otevření jsme žasli, co všechno musí obsahovat.

I posezení v helikoptéře se líbilo. Důkladně jsme ji prohlédli i zvenčí. Všechny naše dotazy pan doktor zodpověděl a my poodešli k vozidlu záchranné služby. Opět jsme očima vše bedlivě prozkoumali. Obrovský prostor hangáru nás přiměl k proběhnutí. Při otvírání dveří hangáru jsme všichni strnuli. „Uvidíte vzlétnout helikoptéru!" ozvalo se z úst pana doktora.

Tajné přání mnoha z nás se vyplní! A poletí hned dvě! V bezpečné vzdálenosti pozorujeme, jak se pomalu roztáčí vrtule. Nabírá na rychlosti. Stroj se zvedá ze země… V mžiku mizí za nemocniční budovou. A pozor! Modrá helikoptéra je ve vzduchu také hned. Šťastnou cestu!

Skončil náš projekt nazvaný Integrovaný záchranný systém. Zážitky z našich exkurzí za hasiči, policisty či záchranáři byly velice zajímavé. ⋌absolventi projektu ze 2. a ze 3. třídy a učitelé Jan Horák, Jana Slámová, ZŠ Eduarda Štorcha Ostroměř