O jakou zkoušku se konkrétně jednalo?
First Certificate of English, který vystavuje British Council.

Je toto vzdělávání ve věznicích běžné, nebo jde o něco mimořádného?
Jedná se o naprosto originální akci, nemající nejen v českých věznicích obdoby, a její počátek je dán opakovaně projevovanou touhou řady odsouzených po naučení se angličtiny.

Kolik vězňů se závěrečného testování zúčastnilo a kolik se jich do projektu prvotně přihlásilo?
Závěrečné zkoušky se původně měli zúčastnit tři odsouzení, jeden byl v závěru dubna podmíněně propuštěn. Zkoušku tudíž skládá v civilu, zatímco ve věznici k ní přistoupili dva odsouzení. Příprava probíhala devět let ve třech skupinách, odstupňovaných úrovní. Do dvou nižších skupin mohli být i během výuky přibráni noví odsouzení – museli však složit zkoušku, dokládající, že pro pokračující frekventanty nebudou přítěží. Postupovou zkouškou byl podmíněn i přechod do nejvyšší skupiny. Během let byli mnozí propuštěni nebo přeřazeni do jiných věznic, takže z původní desetičlenné skupiny se výuky zúčastnili pouze tři a k závěrečné zkoušce se propracoval pouze jeden z těch, kteří před 9 lety začínali. Počet frekventantů byl v jednotlivých skupinách postupně doplňován novými zájemci.

Prozraďte, kdo přišel s tímto nápadem a měl studia ve věznici na starosti. Jakou formou probíhala a kdo hradil práci lektorů?
Studium zorganizoval a po celou dobu zajišťoval i financoval kaplan Aleš Jaluška ze svých prostředků. Věznice poskytovala pouze prostory. Lektory, dojíždějícími jednou měsíčně do věznice, byli studenti a studentky HTF UK a FHS UK, které rovněž zajišťoval kaplan Jaluška. Jeden rok učil i jeho syn. Všichni lektoři museli doložit odpovídající znalosti, opravňující je učit. Délka studia nebyla předem určena: záleželo na tom, kdy minimálně dva z frekventantů získají vědomosti, dávající naději, že zkoušku úspěšně složí: podmínkou British Council totiž je, že zkoušeni musí být minimálně dva. To bylo nyní splněno.

Kdo tvořil zkušební komisi?
Dva komisaři se supervizorem, jmenovaní British Councilem. Minimálně jeden ze zkoušejících musí být rodilým mluvčím. Zkouška, která začínala na všech zkušebních místech ve stejný čas, se skládala z pěti částí, každá trvala 30 minut. Věznice Valdice byla po dohodě s britským vedením British Councilu výjimečně uznána jako oprávněné zkušební místo. Během přípravných jednání bylo nutné najít kompromis mezi předpisy British Councilu a Věznice Valdice, což považuji za projev velké vstřícnosti a porozumění od představitelů obou těchto institucí. Výsledky svého snažení se odsouzení dozvědí do šesti týdnu.

Rozhovor s odsouzeným z Věznice Valdice, který v sobotu skládal zkoušky z angličtiny 

Můžete sdělit základní údaje o sobě? Věk, délka trestu, vaše vzdělání?
Je mi čtyřicet, do konce trestu mi zbývá patnáct let. Celková délka trestu je pětadvacet let. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu strojnickou v Praze.

Proč jste se rozhodl studovat angličtinu, měl jste už základy?
Angličtinu studuji od svých patnácti let kvůli cestování. Na střední škole jsem měl angličtinu a maturoval za jedna. Ale to byla pouze školní angličtina. Potom jsem navštěvoval jazykové školy a následoval půlroční pobyt v Anglii a měsíční v USA.

Bylo studium náročné?
Na střední škole náročné nebylo. Později v jazykové škole, kde vyučovali rodilí mluvčí, ano. A také mě už více bavilo.

Pokud uspějete, získáte mezinárodně platný cambridžský certifikát. Co to pro vás bude znamenat a jak byste chtěl své vědomosti uplatnit?
Bude to zadostiučinění a takový opěrný bod, od kterého bych se chtěl dále zdokonalit v angličtině. Dává mi to velkou motivaci k učení a otvírá větší možnosti jak se uplatnit. Mohl bych pracovat v cestovním ruchu nebo odjet za prací někam do zahraničí. Chtěl bych také dále cestovat do anglicky mluvících zemí.