Jedním z hlavních pořadatelů soutěže byl Vladimír Vraštil. „Je těžké odhadnout, kolik tu máme psů. Ale pokud si vezmeme, že přišlo zhruba sedmdesát závodníků a každý má sebou jednoho až osm psů, můžeme si udělat představu," řekl.

Obrázek si ostatně mohl vytvořit každý člověk, který jen procházel okolo. Štěkot natěšených huňáčů se nesl do dáli. Sešla se tu rozličná plemena, především sibiřští husky, aljašští malamuti, samojedi a ohařovitá plemena, která byla přešlechtěna z původních honáckých psů na závodníky. A to nebylo všechno.

Stejně různorodé byly i soutěžní kategorie. Pořadatelé připravili dvě tratě, krátkou pětikilometrovou a takzvanou střední, která měřila přibližně čtrnáct kilometrů. Vyrazili na ně závodníci, kteří běželi po svých, doprovázeni chlupatým čtvernožcem na popruhu. Další kategorií byla jízda na kole za asistence psa „na vodítku". Poté přišly na řadu tažené tříkolky a konečně psí spřežení, která ještě byla samozřejmě rozdělena podle počtu funících tažných jednotek.

A do třetice, různorodí nebyli jenom bafani a disciplíny, ale i závodníci. Pod Zebínem si dali dostaveníčko jak ti, kteří si tento netradiční sport chtěli jenom zkusit, tak skuteční matadoři. „Šla jsem to sem nastudovat, jak budou účastníci závodit. Jsme na průzkumu," uvedla Michaela Bednářová ze Žehrova.

„Já se už dvacet let věnuji severským psům. Je to asi z toho důvodu, že odjakživa jsou tato plemena spojena s tímto sportem. Vzpomeňme na Jacka Londona. Takže je to trochu o romantice," svěřil se Roman Habásko, mistr světa ve spřežení osmi psů. Už příští týden se svůj titul pokusí obhájit na šampionátu v Itálii. Jičínské klání mělo být posledním testem, zda jeho „tým" šlape, jak má.