U stolu v hořické hospodě mezi půllitry piva a preclíky vznikl v roce 1994 nápad postavit monumentální sochu Obřího trpaslíka. Téměř tři dekády trvalo Okrášlovacímu spolku Rašín sehnat potřebná povolení a peníze, aby mohla 11 metrů vysoká socha podle návrhu sochaře Kurta Gebauera vzniknout.

Obřího trpaslíka, kolem kterého už půl roku jezdí řidiči pendlující po silnici I/35 mezi Hradcem a Hořicemi, zahalila před víkendem obrovská modrá plachta s nakreslenou kopretinou. Na vysekaný plácek kolem pískovcového monumentu totiž iniciátoři sezvali příznivce a mecenáše na slavnostní odhalení sochy. Ta sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově a stala se tak nejvyšší sochou v Česku.
Trpaslíka za zvuku prezidentské fanfáry pokřtili hořickým pivem z hořického pivovaru JungBerg a dali mu po autorovi jméno Kurt. „Synové se pojmenovávají po otcích. Navíc to znamená, že tu s námi bude trpaslík napořád. Kurt furt,“ vysvětlil volbu jména Kozel.
První reakce byly strašné
V sobotu po poledni se k Obřímu trpaslíkovi sjelo tolik aut, že musela parkovat podél frekventované státovky desítky metrů daleko. „Takhle zblízka vypadá úplně jinak, než když kolem projíždíte. Najednou se zdá ještě větší, mohutnější,“ obdivoval sochu jeden z příchozích zvědavců. Nejdříve si prý na netradičního dílo musel zvyknout, podobu zahradního trpaslíka v ní hledal těžko. Uznává ale, že se nakonec k městu úzce spjatému se sochařstvím a pískovcem Obří trpaslík docela hodí.

Nová nejvyšší socha v Česku vznikla za přispění více než stovky dárců, kteří celkem na stavbu trpaslíka věnovali téměř tři miliony korun. „Je príma, že se něco děje a lidé mají chuť se zúčastnit i věcí, které nejsou ryze praktického rázu. Pořád se střádají prachy a vynakládají se na něco, co je ve skutečnosti k ničemu, i když se to tváří jako investice. Tohle je hlavně lidem pro radost a zároveň to může vyzývat k dialogu. Někomu se líbí, někomu ne, a mohou se bavit o tom, jak by věci ve veřejném prostoru měly vypadat,“ ocenil dokončení projektu a štědrost dárců známým umělec se zálibou v zahradních trpaslících Kurt Gebauer.
Čepici trpaslíkovi jeřáb nasadil 20. října a kolemjedoucím se tak po 30 letech plánování naskytl pohled na kompletní monument v celé kráse. Zatímco část veřejnosti recesistický počin uvítala, našla se i celá řada lidí, kterým se abstraktní socha nelíbila. Kritizovali umístění v těsné blízkosti silnice a někteří i vynaložení tří milionů korun z kapsy soukromých dárců na jedinou sochu.

„Teď už je to dobré, ale zkraje to bylo strašné. Postupem času se to ale uklidnilo, z těch skalních odpůrců už zbyl asi jen jeden hlasitý odpůrce. Shodou okolností je to člen strany, která nám tu čtyřicet let vládla,“ okomentoval mnohdy bouřlivé reakce na Obřího trpaslíka František Kozel.
Největší trpaslík světa
Přestože je nyní trpaslík především poutačem na sochařskou tradici v Hořicích, umělec už v minulosti vytvořil i jiné podoby zahradních trpaslíků. V roce 1985 jich měl na svém kontě už osm. Jejich funkcí byla mimo jiné i kritika politiky minulého režimu „Byla to reakce na tehdejší normalizaci. Jeden si dělal legraci z pomníků a ukazoval doleva jako Lenin, další byl trpaslík pivař, který si dělal legraci z české politiky, která se řešila hlavně v hospodě. Jeden byl trpaslík fízl, další trpaslík střelec, který symbolizoval to, jak stříleli lidi, kteří chtěli utéct do zahraničí,“ popsal Gebauer historii svých trpaslíků.
Proslavil se také jeho Pyramidální trpaslík, kterého mohou dodnes obdivovat návštěvníci Jelenního příkopu v Praze.
Jedenáct metrů a dvě stě tun
Obří trpaslík u Hořic měří 11 metrů a je složený ze 48 pískovcových kusů, které dohromady váží přes 200 tun. Je to největší zahradní trpaslík světa, porazil i dosavadního šampiona, čtyřmetrového ležícího trpaslíka v zoologické zahradě v Ústí nad Labem, za jehož instalací v roce 2004 stál známý trpaslíkolog a ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
Zprávu o zrodu ještě většího trpaslíka přivítal Houfek s potěšením. „Žádný trpaslík není příliš velký a nikdy jich není dost. Musí si mezi sebou pomáhat, takže věřím, že i ten hořický si bude s tím našim ústeckým rozumět,” usmíval se Houfek, který měl o víkendu rodinné povinnosti, proto na slavnostní odhalení do Hořic nedorazil. „Kurta Gebauera znám osobně a obdivuji jeho trpasličí tvorbu, takže i iniciativu Hořičáků podporuji a těším se, až Obřího trpaslíka uvidím osobně,“ vzkázal Houfek.
Před slavnostním odhalením monumentu Okrášlovací spolek Rašín zapracoval také na zvelebení těsného okolí trpaslíka, podle Františka Kozla tím, ale práce pouze začínají. „Jen na to musíme sehnat peníze,“ dodal pantáta spolku.