Referát, který nadchl posluchače v aule, přednesl František Kožíšek, vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu.

Téma znělo „Čtvrtkova voda mezi imaginací a vědou” a zkoumal v jeho tvorbě ztvárnění vody. Přesně vystihl z autorova pohledu chování vody smutné a naopak veselé, nakonec dodal svůj pohled vědce.

Dále následovala přednáška Milady Matějovicové, redaktorky nakladatelství Albatros, která zavzpomínala na redakční spolupráci s umělcem.  „Pamatuji se na svoje obavy z našeho prvního setkání. Nevěděla jsem, do jaké skupiny autorů ho mohu zařadit.

Zda do první, věčně nespokojených spisovatelů, kterým se redaktor bojí cokoliv vytknout, anebo naopak k těm, kteří vám hodí na stůl text - a přepište ho. Jistě už tušíte, že on nepatřil ani do jedné z nich. Například svůj poslední rukopis, který mi přinesl v první verzi k přečtení, byl zcela bez chyby, nedalo se mu nic vytknout, což vidíte jen u pár umělců.”

Ve čtvrtek večer byla pokřtěna knížka Václava Čtvrtka nazvaná Zpívají psíci při měsíci, ale ještě před touto událostí vzpomínal na svého kamaráda Karel Zdeněk Slabý, literární historik, kritik, a prozaik. Přítomným posluchačům přečetl Čtvrtkovy dopisy adresované jemu.

„S Václavem jsme se pravidelně potkávali na redakčních schůzích časopisu Mateřídouška, kde byl členem v letech 1969 až 1976. Znám ho jako člověka, který uměl přijímat kritiku od jiných. I když byl pan autor, po negativním hodnocení svoji povídku přepsal. Dopisy, které vám přečtu, mi posílal z dobříšského zámku, kde pobýval a tvořil. Často mě zval na návštěvu. Kromě něho ještě na Dobříši žili Ota Šafránek, Josef Hanzlík, Jan Drda, Jan Otčenášek a Milan Jariš.”

Po jeho čtení zazpívaly děti ze základní lidové školy písničky právě z knížky Zpívají psíci při měsíci. A nakonec přišel na řadu křest.

Publikaci představila šéfredaktorka Albatrosu Šárka Krejčová společně s Věrou Trybenekrovou, zaměstnankyní Městské knihovny Václava Čtvrtka.
„V knížce naleznete různá plemena psů jako jsou ohař, jezevčík, ovčák, pudl, chrt, špiclík, foxteriér, buldok, vlčák, voříšek, bernardýn. A každý má svou písničku! Když měsíc nesvítí, psi spí či přecházejí a hlídají, nebo sedí a zívají. Když je měsíc v úplňku, tak se z každého psa stane zpěvák. V publikaci je 11 krátkých pohádek a písniček s notovým partem Jiřího Válka,” seznámila přítomné s obsahem Šárka Krejčová.

Dílo pokřtili starosta Martin Puš a dcera umělce Markéta Tengbom, která přiletěla ze Švédska společně se svým vnukem Fabienem. Když uslyšela, že se z ní stane kmotra tatínkovy knížky, vzpomněla si na historku z dětství.

„Každé léto jsme jezdili s rodinou na dovolenou. Jednou jsme přijeli ke stavení, kde na dvoře stály dlouhé stoly, které mi připomínaly jídelnu zvanou „konírna”. V dlouhých řadách čekali strávníci na výdej pokrmů. Tatínek mi řekl, ať mu donesu něco k jídlu. Já se zařadila na konec nejdelší fronty, protože jsem si říkala: nejvíce strávníků, asi nejlepší pochoutka. Na talíř mi nandali srnčí. Celá šťastná jsem se vrátila zpátky. Rodič ochutnal jídlo a najednou se ozvalo křup, a bylo po zubu. V guláši zapomněli brok, otec do něho omylem kousl a přišel o půlku zubu. Jediné, co mi k tom řekl, bylo: ty jsi ale kmotra.”

Po skončení akce jsme položili Markétě Tengbom ještě pár otázek, týkajících se právě vydané publikace.

„V životě jsme měli doma jen jednoho psa, jezevčíka jménem Pecka. Když Pecka umřela, doma mi o tom nikdo neřekl , protože jsem v té době čekala prvního syna a zřejmě mě nechtěli rozrušit. Ráda zpívám, ale jen o samotě.”