Ale ani rok 2013 nebyl pro obec jen tak obyčejným rokem. Spíše naopak. Své trojky má v historii celý region.

Již roku 1373 se počal utvářet spor mezi faráři na Bližkově, jenž byl farním místem obyvatel Slavhostic, a faráři z nedalekých Kozojed. Právě roku 1373 se na zmíněném Bližkově nacházel poplužní dvorec jakési Vratky z Kožojed. Původně zde stál kostel sv. Jana Křtitele. Roku 1939 nakonec spor o podací právo vyvolala s Čeňkem ze Slavhostic vdova Kunhuta po Václavu z Kozojed. Roku 1403 se dozvídáme o úmrtí kněze na Bližkově, jakéhosi Jiřího Pražského. Nakonec je na Bližkov presentován od Staška, rytíře ze Slavhostic, další kněz z Prahy jménem Jiří VI.

Soudní spor

Nakonec spor pokračoval, o čemž svědčí řada soudních spisů z roku 1403. Spor pak po svém vyřešil král Václav roku 1406. Nakonec se dozvídáme o faráři na Bližkově. jakémsi Václavu z Brodců, který je zde před bouřemi husitskými. Zdá se, že kostel na Bližkově bouře husitské přečkal na rozdíl od prvního kostela v Kozojedech, který byl v dubnu roku 1423 spálen vojskem husitů. Právě roku 1423 začal boj Čechů proti Čechům u nedalekých Hořic a pokračoval právě na polích u Kožojed, Češova a také u lesa Kostřice u Slavhostic. Připomínáme si 590 let tohoto střetu, který Čeněk z Wantemberka prohrál, 30. května 1434 byl u Lipan raněn jeho syn Jindřich.

Kopidlenská správa

Zdá se, že kostel na Bližkově se stal již jen kaplí a duchovní správa byla soustředěna na nedaleké Kopidlno. Na Bližkov pak dojíždí husitští kněží. Roku 1583 dojíždí sem na koni farář Jiří a po něm pak dalších šest husitských kněží. Obec Slavhostice byla od dávné doby věrná pánům Kopidlenským. Již roku 1503 až 1507 prodal Zdeněk Loučenský z Kopidlna Slavhostice i Žlunice, jenž zadlužil včetně podacího práva na Bližkov Mikuláši Trčkovi z Lípy. Část koupil také Beneš Sekera ze Sekeřic, který později prodal včetně podacího práva ve Žlunicích a polovinu podacího práva na Bližkov.

Roku 1523 získalo Kopidlno do svého znaku či erbu „kozí hlavu". Tato hlava byla a je považována za znak bojovnosti, pevné vůle, což páni z Kopidlna jistě měli. Odvahu i bojovnost měl jistě i Zdeněk z Kopidlna i Halama z Buchar, když pomáhali Jiřímu z Poděbrad dobývat Prahu. Zdeněk z Kopidlna nakonec zastupoval okolní zemany jako volitel při volbě Jiřího za českého krále.

Roku 1563 byl hejtmanem na Kopidlně rytíř Plakvic z Plakvic a Nisy, který byl ve službách pána Rábenhaupta ze Suché a ve Slavhosticích vlastnil tvrz.
Na náš Bližkov dojížděl roku 1583 husitský farář Jiří Karuc (český Jiří Hrdý). Loni jsme si připomněli již 395 let od oné pražské defenestrace českých stavů, která nakonec vyvolala třicetiletou válku. Již roku 1623, jak napsal hospodář Jiří Závodský, se stala další pohroma v obci, a to vpád Sasů. Navíc na Kopidlně řádí již 10 let jezuité, které sem poslal obávaný vévoda Albrecht Valdštejn narozený r. 1583, a kterému zbýval rok života. Slavhostic a celého panství Kopidlno se zmocnil v březnu roku 1624. Do roku 1623 vlastnil panství včetně hradu Veliše Jan Rudolf Trčka, který byl na rozkaz císaře zatčen. Sám vévoda spojil svoji kariéru s řádem jezuitů a roku 1623 jim listem ze dne 26. května umožnil založení koleje v nedalekém Jičíně.

Následky zmíněné třicetileté války byly v našem kraji strašlivé. Byla vypálena a zničena řada vesnic. Po smrti Valdštejnově řádí zde stejně krutě císařští vojáci a stejně tak i vojska Švédů. Snad nadobro shořelo vše na Bližkově. V Čechách po nich zůstalo vypáleno 970 vesnic, zničeno 102 měst a 215 hradů a tvrzí.

Odchod obyvatel

První vlna emigrace začala již roku 1623 až 1630, pak následovaly další dvě vlny, a to až do roku 1723. Dne 30. září 1649 se při veliké hostině loučí císařští generálové v královské oboře v Praze se Švédy. Zajisté zde byl i hrabě Jindřich Šlik, který již 10 let vlastnil panství Kopidlno, Staré Hrady po svém veliteli A. Valdštejnovi, kterého nadobro zradil již v roce 1633.

Roku 1743 zemřel lidem nenáviděný farář, kopidlenský páter Andrej Ritt, který roku 1723 oddával myslivce Tomáše Svobodu s děvečkou Alžbětou Smazalovou ze Slavhostic. Byl to páter Ritt, který se s hraběnkou Annou Josefou Šlikovou, rozenou Kolovratskou, „zasloužil" s pomocí jezuitů o Svobodovu smrt roku 1729, kdy byl v Kopidlně popraven a pak jako kacíř spálen.

Písemné zmínky

Nicméně díky páteru Rittovi máme zprávy o našem Bližkově z roku 1713. Vypracoval seznam majetku kaple sv. Jiří na Bližkově, včetně polí, lesa i peněz, ale i povinností věřících a jejich platbách za různé obřady na Bližkově. Bylo to tenkráte 100 duší. Víme také, že roku 1713 ovdověl hrabě František Josef Šlik a byl nucen sepsat jakési přiznání majetku patřící ke dvoru Slavhostic, ale i celého panství Kopidlno a Staré Hrady. Roku 1723 se oženil hrabě František Jindřich Šlik s hraběnkou Eleonorou Trauttmansdorfovou, narozenou 23. února 1701, jejich svatba se konala 18. července 1723.

Jen dva měsíce před svatbou zemřel hrabě Leopold Antonín Josef Šlik. Stalo se tak 10. dubna 1723. Páter Ritt učinil i přesný zápis svatby myslivce Tomáše Svobody s rodačkou ze Slavhostic a nezapomněl připsat, že Svoboda bývalý myslivec češovský, proti víře katolické mnoho věcí mluvil a lid od víry odváděl, což na něj veřejně dokázáno bylo v chrámu páně Kopidlenském. Předešlého roku se hrabě účastnil s baronem Karlem Kozolínem, biskupem královéhradeckým, slavného křtu dvou nových zvonů na našem Bližkově. Provázel je páter Andrej Ritt, o čemž učinil zápis.

Roku 1723 bylo v Hradci vydáno povolení na stavbu nového kostela ve Vršcích. K otevření kostela se 20. prosince 1725 osobně dostavil hrabě Josef František Šlik s manželkou Annou Josefínou, rozenou z Kolovrat, a děkan Ritt, který o slavném otevření učinil podrobný zápis. Roku 1773 byl starý kostel na Bližkově stržen a hraběnkou Bertou ze Šliků na jeho místě postavena kaple sv. Jiří nákladem 7 700 zlatých. O tři roky později byla ve Slavhosticích postavena obecní zvonice, která byla převezena z Bližkova. Prvně je pak opravována teprve roku 1883. Právě na zvonici odzvonil spravedlnosti Václav Tichý z Bližkova, narozen 1853, po prohraném soudu 16 let trvajícím.

Zboření kaple

Dodnes zůstává otázka, proč byla kaple sv. Jiří na Bližkově nakonec po 14 letech zbořena. Sám farář ve Vrscích toho velice litoval. Nicméně oltář sv. Jiří z Bližkova byl občany Slavhostic přenesen do kostela ve Vršcích, kde je dodnes. A zůstává otázkou, kam se poděly i zvony ze starého kostela na Bližkově a nakonec i zvon z nové kaple sv. Jiří.

Když Berta ze Šliků roku 1773 tak značným nákladem stavěla novou kapli na Bližkově, bylo to 30 let po úmrtí děkana Ritta, správce církevního vysoce učeného a velebného Ficanýra Kopidlenského, jak se sám tituloval.

Právě toho roku byl zrušen řád jezuitů a císařem zabaven jejich majetek. Od listu vévody Valdštejna vydaného roku 1623 si neomezeně vládli plných 150 let. Byla to církev v církvi. Roku 1813 přišel v bitvě u Lipska o oko majitel panství Fr. Josef Jindřich Šlik –generál jízdy. Roku 1843 umírá jeho matka hraběnka Filipína Ludmila, rozená z Nostic, velice lidem oblíbená. To již stojí na Bližkově veliký z dubu udělaný kříž od Václava Tichého. Dřevo dostal od hraběte rychtář Mladějovský ze Slavhostic zdarma. Kříž byl toho roku 1833 rovněž posvěcen. Mladějovský byl zvolen či jmenován rychtářem Slavhostic již roku 1830. Kříž již několikátý v pořadí stojí na Bližkově i dnes. Ten první byl vztyčen 200 let po neblahém vpádu Sasů do Slavhostic i Bližkova a 210 let po prvním vpádu lidu vojenského, jak napsal Jiřík Závodský r. 1623. Kříž tak je do dnešní doby upomínkou na historii Bližkova, kterou připomínají dávné vykopávky staré až 7000 let před naším letopočtem.

První písemná zmínka o farním kostelu je z prosince roku 1355, pak ze 13. října 1371. Roku 1393 se prvně připomíná i poplužní dvůr na Bližkově. Máme řadu soudních zápisů z roku 1403 ve sporu o patronátní práva na Bližkov atd.

Svěcení kříže

Naposledy byl kříž na Bližkově posvěcen farářem Karlem Jedličkou z Vrsec v neděli po povýšení sv. kříže roku 1899.
Roku 1530, jak praví listina v archívu v Praze, byla poblíž Bližkova na staré kupecké cestě zvané „Polská" přepadena obchodnice z Prahy jakási Markéta Raušnice. Její stížnost řeší hejtman na Kopidlně Václav Halama z Běchar. Z přepadení nakonec usvědčil poddané, a to jakéhosi Bílka z Vršců a Jiřího z Běchar a odevzdal je soudu do Nového Bydžova.

Roku 1563 začal funkci hejtmana vykonávat majitel tvrze ve Slavhosticích již zmíněný rytíř Plakvic z Plakvic, Niče a Slavhostic. Ten zase trestá jakéhosi Mareše ze Židovic pro urážku na cti.

Po 300 letech, roku 1863 se obec Slavhostice dočkala poblíž obecní zvonice a sv. kříže odhalení sochy sv. Jiří na koni. Jsou prý jen tři sochy tohoto provedení. Posvěcení sochy se stalo v neděli po sv. duchu 23.,v památný den posvěcení někdejší kaple bližkovské roku 1864 od faráře Vrseckého, pana Josefa Merghanze a kooperátora Josefa Šádka za hojné účasti obyvatel a věřících. Obec Slavhostice se nakonec dle zápisů fary ve Vrscích čp. 103 roku 1903 zavazuje o sochu se neustále starat. Socha je dílem sochaře mistra Bydžovského a 400 zlatých věnovali na ni manželé Novotných ze Slavhostic čp. 17.

Roku 1923 u příležitosti již 60 let odhalení sochy sv. Jiří přišli místní hasiči s nápadem postavit vedle sochy na místě starého kříže, který sešel, kříž nový. Měl připomínat dějiny obce Slavhostic i Bližkova, ale též zdůraznil důležitost patrona naší obce, tedy samotného sv. Jiřího, který byl a je uctíván již od své mučednické smrti jako neúnavný bojovník proti zlu. Zemřel roku 303. První svatojiřský chrám byl postaven v Syddě, kde byl Jiří pochován již r. 323 císařem Konstantinem I. , dvacet let po jeho smrti. Sv. Jiří byl zobrazován na koni s kopím, kterým probodává draka. Právě drak symbolizuje zlo. Jméno Jiří je řeckého původu a znamená vlastně rolník. Rolníka byl také pan Josef Řeháček, který stál za celou touto akcí s křížem.

Kříž byl ale nakonec postaven u čp.16 – tedy u jediného svobodného statku v obci, dne 29. dubna 1923 za veliké účasti lidu, přes velkou nepřízeň obecního úřadu odhalen a vysvěcen. Kříž z dubu udělal kolář Václav Tichý, také narozen na Bližkově.

U sochy sv. Jiří ve Slavhosticích se odehrály významné okamžiky této obce i spolků. Na kvádrovém podstavci sochy sv. Jiří ve Slavhosticích stojí. Potýkání silné dal mu, aby přemohl a poznal, že nad všechny věci mocnější jest a jasnost věcnou jemu dal, Hospodin Bůh Náš.

Průvod k oslavě vzniku státu

Dne 3. listopadu 1918 se u této naší sochy řadil veliký průvod, aby oslavil vznik nového státu. Skončila třistaletá poroba národa. Skončilo potýkání silné, zvané 1. světová válka, ve které padlo pro zájem monarchie za Slavhostic 16 mužů. Proto tento průvod nadšeně vítal vznik republiky právě u sochy sv. Jiří. Zlo bylo poraženo.

Právě loni jsme si připomněli 150 let postavení sochy sv. Jiří a zároveň i vpředu popsaných událostí.

Případné zájemce zveme k návštěvě naší obce a Bližkova, případně češovských valů, obce Vršce či dalších památných míst kolem obce Slavhostice. Zajímavých událostí je mnoho nejen ve Slavhosticích, ale rovněž ve Žlunicích, Vysokém Veselí, Kopidlně atd.

Připomenul a připravil pro čtenáře Deníku kronikář Jiří Plachý, Slavhostice čp. 68

Další text v pondělí.