Na startu se sešla stovka malých i velkých, kteří byli podle věku zařazeni do kategorie Medvídě nebo Grizzly.

„Náš oddíl se snaží jednak o to, aby všichni poznali lépe Novou Paku a pak chceme také získat do svých řad nové členy," informovala nás jedna z hlavních organizátorek akce. Oddíl má nyní šedesát členů, ale prý je důležité stále získávat do jeho řad mládí.

Soutěž byla zaměřená na poznání města. Účastníci měli například zjistit, jak se jmenoval historik města a kdy se narodil, komu je určena pamětní deska na domě č. 170 v Záhorské ulici, co je napsáno na průčelí Růžencového schodiště nebo kolik laviček je v Kumburské ulici. Limit pro Medvíďata byl 90 (10 otázek), pro dospělé 120 minut (13 úkolů). Všichni byli seznámeni s pravidly, převzali si perfektně připravené propozice i s mapkou a pak už se mohli vydat do terénu. „Vloni jsme tu byli s dětmi poprvé. Je to tu bezvadné, děti si to užívají," prozradila maminka Petra Křížová z Nové Paky těsně po startu.

Při návratu se mohli soutěžící zaměstnat při nachystaných aktivitách jako navlékání náramku, šplhu po tyči, vázání uzlů, střílení z kuše, pečení indiánských placek ad. Z uzlů si mohli zájemci vyzkoušet, jak se váže dračí i liščí, naučit se mohli dřevařskou smyčku, která se používá na dopravu dřeva. Po doprovodných disciplínách následovalo vyhlášení výsledků, táborák nejen s buřty, ale i zpěvem. Kdo vydržel, mohl v klubovně zhlédnout obrázky z Kyrgyzstánu. 

Proč jsem skaut?
Adam Řehák Bizon, 16 let
Do skautu jsem začal chodit
v sedmi letech, přihlásila mě mamka. Začalo mě to bavit a když to člověka chytí, tak nechce přestat. Mně se líbí, že i když už jsem starší, můžu zase pomáhat mladším a něco je naučit. Je to skvělé a je to o tom, že ve skautu může být každý. Jsme všichni kamarádi, tykáme si, i když jsou mezi námi důchodci. Přezdívku Bizon jsem získal při ukázce staré indiánské hry a jsem rád, že mi zůstala.