„Sochy se vydařily, ale musím připomenout, že jejich zrod nebyl jednoduchý. Na jejich tvorbu bylo třeba speciální písek, který je prakticky ve dvou dosažitelných lokalitách. My ho máme z Litoměřicka,“ informovala ředitelka festivalu Jičín–město pohádky Věra Rychterová. Písek musí obsahovat 16% jílu a jeho zrníčka nesmí být obroušená a navíc by neměla mít v průměru více jak 1 mm. Organizátoři písek sehnali, ale objevil se problém s jeho dovozem.

Problém s dovozem

Na tvorbu třech skulptur, i když něco zbylo, bylo třeba neuvěřitelných 80 tun. Ještě, že se našel Petr Moravčík, který na své náklady nechal materiál přivést. Jednalo se od dvě cesty dvou návleků. A nejen, že písek přivezl, ale i zaplatil. Pak nastala pětidenní práce na pekelnících, kteří v podání mladých tvůrců jsou spíše rozšafnými strýci holdujícími muzice nebo hrající mariáš.

„Museli jsme vyřešit ještě jeden problém,“ uvedla Věra Rychterová a pokračovala: „Přece jen ďáblové měli být umístěni u nejstaršího kostela, gotického sv. Ignáce a církev by se k tomu měla vyjádřit. Stalo se a pan arciděkan nic nenamítal.“

I když bylo od počátku jasné, že prudký déšť, ale hlavně vandalové, sochy mohou zničit, katastrofická verze nenastala. Počasí se umoudřilo a věřme, že i vandalové. Ostatně dílo je monitorováno policií a případní ničitelé by trestu neušli. Fotografii jsme pořídili včera, kdy až na drobnosti bylo vše v pořádku.
„Ono se to zdá jako dělat bábovičku s kbelíčkem, ale tohle je opravdová sochařina a děsná dřina. Klobouk dolů,“ uvedl absolvent hořické sochařské školy Ondřej Vitvar.

Podle Věry Rychterové až nadejde čas zániku pekelníků tak bude písek odvezen a uskladněn. „Dá se použít ještě jednou nebo dvakrát na podobnou práci,“ sdělila Deníku. Při příštím festivalu by si „sochařinu“ z písku měly vyzkoušet děti. Ještě je šance si práci mladých sochařů z Plzně prohlédnout.