Tělocvičná jednota Pražská, od roku 1864 nazývaná Sokol Pražský, byla ustavena již 16. února 1862. Jejím finančním mecenášem a zároveň starostou byl Jindřich Fügner (1822 – 1865) a jejím ideovým vůdcem a náčelníkem dr. Miroslav Tyrš (1832 – 1884).

Sokolská organizace od počátků kladla důraz na češství a vlastenectví, ač její struktura i náplň byly paradoxně z velké části postaveny na německých základech. Její zakladatelé zavedli do cvičení Jahn-Eiselenův systém tělesné výchovy a za vzor si vzali osvědčené německé turnérské tělovýchovné hnutí, které vzniklo již v první polovině 19. století v Prusku.

V Nové Pace, podobně jako v jiných městech v okolí, nastalo po pádu Bachova absolutismu na konci padesátých let 19. století národnostní a politické uvolnění, spojené se zakládáním různých ryze českých spolků (hospodářských, pěveckých, divadelních aj.), které přispívaly k rozvoji národního hnutí. Za vznik tělocvičné jednoty vděčí „Pačáci“ pánům K. Záhorskému, Jos. Fišarovi, Jos. Čermákovi a zejména pak Janu Václavu Kejzlarovi (na vloženém snímku), kteří se jako zástupci novopackého pěveckého spolku Hlasoň zúčastnili v květnu 1862 pražské národní svatojánské slavnosti k poctě Karla Havlíčka Borovského, kde se také poprvé setkali s pražskými sokoly. Kroj i náplň spolkové činnosti sokolů je oslovily natolik, že se po návratu do Nové Paky rozhodli pro založení tělocvičného spolku. Po neoficiálních diskuzích v hostinci u Bergrů (čp. 5, bývalá Beseda) byla tato myšlenka dne 4. června 1862 zrealizována především zásluhou Jana Václava Kejzlara. Jako jediný ze zakladatelů byl obeznámen se základy tělocviku a byl schopný vést jednotlivá cvičení i vychovávat cvičitele.


Založení spolku


Na ustavující schůzi v sále hostince u Čermáka, na jehož místě dnes stojí hotel Centrál, za přítomnosti dvaceti šesti členů byl přijat název spolku Tělocvičná jednota „Lubor“ a aklamací byl zvolen osmičlenný výbor. Jeho předsedou (později starostou) se stal Eduard Kosinka – městský lékař, ředitelem (později náčelníkem) J. V. Kejzlar, jednatelem Bedřich Nydrle – městský tajemník, pokladníkem Antonín Radimský – obchodník a hospodářským správcem Josef Franc – rovněž obchodník.

Dalšími řadovými členy výboru byli Josef Čermák, Jan Berger a Josef Housa. J. V. Kejzlar sestavil plán činnosti spolku, obsahující strukturu a vedení cvičení. Dále do něho zakotvil i požadavky na zajištění tělocvičny. Vypracoval i stanovy jednoty dle pražského vzoru. Podle nich se členstvo dělilo na zakládající, přispívající a činné. O rok později přijal spolek označení Sokol. ⋌Daniela Coganová

Další snímky najdete v připojené fotogalerii, pokračování seriálu opět za týden.