Vloni si novopacký ultracyklista Daniel Polman splnil svůj největší sen. Jako třetí Čech v osmatřicetileté historii závodu zvládl nejtěžší silniční ultramaraton na světě - Race Across America (RAAM). Packý vytrvalec překonal bezmála 5000 km dlouhou trasu napříč USA za 10 dní, 19 hodin a 49 minut.

Letos čeká nadšeného sportovce, který se nyní léčí z dalšího „silničního“ zranění, opět velká výzva. Na základě výsledků z posledních let byl vybrán z více než padesáti uchazečů z celého světa mezi patnáctku „šťastlivců“, kteří se postaví 23. června na start Red Bull Trans-Siberian Extreme.

Závod skrz sedm časových pásem

Závod, který se jezdí každé dva roky, měří 9100 kilometrů, překonává 77 000 výškových metrů, vede přes čtyři klimatické zóny a sedm časových pásem a několik velkých měst. Před dvěma roky ho dokončili pouze čtyři závodníci. Trasa je rozdělená do patnácti etap, respektive patnácti po sobě jdoucích ultramaratonů. Start je v Moskvě, dojezd je naplánován na 17. července do Vladivostoku.

„Teď je potřeba prokousat se na start, což nebude procházka rozkvetlou loukou, ale s pomocí podporovatelů to, věřím, dopadne,“ říká k výzvě novopacký závodník.

Zajímá nás, o kolik bude nová výzva náročnější než RAAM.

„Těžko říct, ale kdybych si měl tipnout, tak ano, bude to ještě větší nářez. Jisté je, že závod bude o mnoho delší. Určitou výhodou je fakt, že na start každé etapy se vydávají všichni jezdci najednou a na rozdíl od RAAM je dovolené jezdit takzvaně v háku, tedy za sebou. Čili je možnost, že se peloton rozpadne na malé skupinky, které budou spolupracovat a budou si vyhovovat tempem,“ vysvětluje vytrvalec.

Odvrácenou stránkou kontaktního stylu závodění je fakt, že mnohdy svádí k tomu jet s rychlejšími jezdci a taky přizpůsobovat svůj odpočinek během závodu podle ostatních, což se může samozřejmě vymstít. „Myslím, že tento závod bude takticky náročnější. Určitě bude i zajímavější v tom, že člověk bude v neustálém kontaktu s ostatními závodníky a budou tam jistě vznikat i nová přátelství.“

Danielovi budou na trati po boku dva podporovatelé – Jarda Šulc a Tadeáš Kopča, kteří pojedou v doprovodném autě. To dává každému jezdci včetně dvou profesionálních řidičů k dispozici organizátor v rámci startovného. „A samozřejmě nás dopředu potlačí i naši skvělí fanoušci!,“ směje se cyklistický borec.

Milionový rozpočet

Při výši startovného i nám tuhne úsměv.

„Dosahuje 600 tisíc korun, což je na první pohled naprosto šílená suma, ale je v ní už docela dost věcí zahrnuto včetně zmíněného auta s řidiči, ubytování a stravování nás třech. Ale letenky, pojištění a mnoho dalších věcí budu muset zařídit opět sám na vlastní pěst. Rozpočet bude dost podobný jako v případě RAAMu, tedy kolem milionu korun. Takže budu zase oslovovat partnery, zejména regionální firmy, které nás už podpořily, čehož si moc vážím,“ vzkazuje Dan Polman.

Na otázku, co na další „šílenou“ výzvu říká rodina se Daniel potutelně usmívá.

„Je s tím smířená. Myslím, že můj další sen je zas až tolik nepřekvapil. Jedná se tradičně o mix zcela pochopitelného strachu a fanouškovství, které se naplno rozjede společně se závodem. Určitě je to bude bavit. Rodina, fanoušci a už zmínění partneři jsou společně s kluky z týmu mojí největší oporou. Dávají mi sílu a taky smysl mého sportovního počínání,“ přiznává čtyřicetiletý expert, který se právě nyní zotavuje z dalšího pádu na kole.

„Zatím se mé přípravy zvrtly spolu se zlomeninou kosti za malíčkem na ruce, kterou jsem si přivodil při tréninku po pádu na ledu. Mám tam tři dráty a venku na kole jezdit nejde. Trenažér mě fakt nebaví, ale nelze jinak než to skousnout. Už se taky věnuji administrativním a organizačním věcem kolem závodu,“ opět hýří aktivitou.

Daniel už také začal psát další knihu, v níž celý počin vylíčí. „Mám ji už od listopadu rozepsanou a popisuji věci postupně, jak je život přináší.“