Dvacítka nocležníků se na tuto speciální noc opravdu těšila. Mnozí se po vybalení spacáčků a proviantu zapomněli dokonce rozloučit s rodiči, tak moc byli natěšení a rozjitření z nadcházejících zážitků. A že zážitků bylo hodně! Začalo se hraním her, pokračovalo stezkou odvahy, během níž děti hledaly indicie k objevení pokladu.

Po společné večeři, spíše by se slušelo napsat hostině, neboť rodiče dětem přibalili samé dobroty, jsme vyrazili na noční výpravu. U Valdické brány už čekal pan věžník Jiří Wilda, který nás zavedl až nahoru, poslechli jsme si zvonění a speciálně u příležitosti této zvláštní noci pan věžník zatroubil na roh. Výhled z věžního ochozu byl pro děti obrovským zážitkem, o kterém mluvily ještě ráno. Další zastávkou byla Rumcajsova ševcovna, kde si děti prohlédly fotografie Čtvrtkovy rodiny a ponořily se do příběhů o Rumcajsovi. Při návratu do knihovny je čekalo překvapení, jeden z knihovnických skřítků jim předvedl ohnivé divadlo.

Knihovničtí skřítkové a šotci měli vůbec nějak napilno. Když se prvňáci vrátili ke svým spacákům, zjistili, že jim šotkové poschovávali věci, v noci milí skřítkové prý hodné děti pohladili po hlavě a každému dítěti skřítci přes noc napsali vzkaz. Beztak to všechno spískal náš oficiální knihovnický skřítek Čtipísek Knihovnický, je to takový hračička a šprýmař.

Noční výprava některé účastníky zmohla natolik, že se po návratu zachumlali do spacáků a usnuli. Ti ostatní si ještě vyslechli několik příběhů o Pejskovi a kočičce a využili možnosti ojedinělého nočního půjčování knih. Následovalo hromadné čištění zoubků a přehlídka pyžamových modelů. Paní učitelka zazpívala dětem ukolébavku a za chviličku už všichni pravidelně pochrupkávali.

Od brzkého rána to však mezi spacáky začalo šustit a první vykukové vylezli už kolem páté hodiny ranní a ještě s baterkami se jali prozkoumávat vzkazy od knihovnických skřítků. Po snídani každý namaloval obrázek o prožité noci, obrázky budou v knihovně vystaveny v Galerii Václava Čtvrtka.

Michaela Sehnalová