Nicola pochází z malé obce Bukvice na Jičínsku a narodila se s mozkovou obrnou, která jí v mnoha ohledech zkomplikovala život i běžné denní činnosti. Obrna nejvíce zasáhla její nohy - má zdeformovaná chodidla a pravou nohu menší a kratší. Až ve svých čtyřech letech se naučila lézt po čtyřech a mohla se tak alespoň trochu zapojit do her se svými vrstevníky. S nemocí se mladá slečna postupem času naučila žít a doufá, že díky intenzivním rehabilitacím si bude moci jednou v životě splnit své sny – projet se na motorce, v zimě vyrazit bruslit, nebo se jít jen proběhnout do lesa se svým psem. Díky moderní robotice, cvičení a její silné vůli nejsou tyto sny vůbec nereálné – právě naopak.

„Pamatuji si, jak jsem jako malá sledovala své kamarády, jak běhají na hřišti a užívají si, zatímco já jsem seděla v kočárku. Nejen, že jsem měla problém s fyzickými aktivitami, ale také pro mě bylo těžké najít si kamarády. Jak už to tak bývá, malé děti nemají rozum z toho, co dělají, a to vedlo k tomu, že když byly venku a běhaly, prostě na mě zapomněli,“ vzpomíná dnes Nicola na dětství, které jí komplikovala nemoc a množství nezbytných operací. „Bylo to těžké období i pro mé rodiče, kteří se na tohle všechno museli dívat a být mi oporou. Vím, že je hodně krát mrzelo, že ne vždy jsem mohla dělat vše, co bych chtěla, a bylo pro ně těžké mi vysvětlovat proč.“

Toužila jít do první třídy po svých - a vyšlo to!

V pěti letech nastoupila do speciální mateřské školy pro děti s postižením a pravidelně tam rehabilitovala. Za pouhý rok tvrdé práce se dokázala poprvé postavit na vlastní nohy s pomocí dvou francouzských holí. „Fyzioterapeutka, která se mnou cvičila, mi tak splnila můj největší sen - do první třídy jsem mohla nastoupit po svých. Byl to pro mě nepopsatelný pocit částečného vítězství, ale věděla jsem, že mám před sebou ještě dlouhou cestu.“

Od té doby chodí s berlemi a neustále se snaží zlepšovat. Aby se vůbec mohla postavit na vlastní nohy, musela kromě cvičení absolvovat také velké množství nepříjemných operací. Na té první byla ve třech letech, hned po narozeninách. „Od té doby se to pro mě stalo takovou každoroční tradicí,“ dodává se smutným úsměvem. Podstoupila operativní natažení achilovky, operaci kyčle, rovnání palce na nohou, operaci nártu, paty, a to hned několikrát po sobě. Množství operací ji ale ještě čeká. Jako doživotní vzpomínka jí zůstalo několik jizev a také aichmofobie – strach z ostrých předmětů.

„Nikdy jsem nemohla hrát na kytaru nebo bruslit”

Obrna se však podepsala také na jejích rukách. Protože má špatnou jemnou motoriku, nemůže dělat běžné věci, které zdravé děti dělají. „Nikdy jsem nemohla chodit do žádného kroužku. Buď mi v cestě stály nohy, nebo ruce. Vždy jsem si přála umět hrát na kytaru, ale ani to mi nešlo,“ vypráví. I přesto si dívka našla pár aktivit, které ji baví – nedávno například dostala od jedné organizace handbike. „Zatím na něm moc neumím, ale moc mě to baví. Každá jízda na tomto kole mi připomíná, že i když jsem jiná, a ne všechno můžu, vždycky se to dá zařídit tak, aby to šlo.“ Ve volném čase Nicola také ráda čte a kreslí. Má ráda Disney filmy a jako správná slečně líčení. Ráda píše slohy a miluje psy. „Doma jednoho mám, tak mi zpříjemňuje těžké chvíle,“ usmívá se.

Díky intenzivním rehabilitacím si splní sny

Aktuálně se Nicola těší, až začne navštěvovat intenzivní rehabilitace na Neurorehabilitační klinice AXON, a pracovat na svém zlepšení. Má totiž velké plány do budoucna – naučit se chodit bez berlí a konečně vyzkoušet všechno to, na co se dosud mohla jen dívat. „Ráda bych si zkusila bruslení na ledě a běh. Také jsem vždycky chtěla motorku, ale protože neudržím rovnováhu, tak to nejde. Věřím ale, že se to spolu s pomocí AXONu brzy zlepší a třeba se i já jednou projedu na motorce a splním si tak jeden ze svých snů,“ dodává cílevědomá slečna závěrem.

Intenzivní rehabilitace, které bude Nicola absolvovat, jsou finančně velmi nákladné a zdravotní pojišťovny je hradí jen z malé části nebo vůbec. Obrací se proto na veřejnost s prosbou o pomoc. Podpořit ji můžete na dárcovské platformě Donio.cz (https://www.donio.cz/PomozmeNicole) nebo prostřednictvím sbírkového účtu 2801756480/2010 s variabilním symbolem 32463.

Veronika Nováková