„Komunisté a sociální demokraté vytáhli do boje proti svobodě a demokracii," tak začíná tisková zpráva Jana Jiterského, ředitele soukromé Základní školy Bodláka a Pampelišky.

Přijetí reformy zákona o poskytování dotací pro soukromé školy by prý nejspíš školy ve Veliši a Robousích zavřelo. Dopad na soukromé školy by podle Jiterského byl takový, že by zasáhl do ústavního práva na bezplatné vzdělávání. Reformu odsuzují i ředitelé dalších nestátních škol, zavřela by prý osmdesát až devadesát procent nestátních škol. Ministerstvo školství tvrdí, že návrh, který dalo ředitelům k dispozici, není konečný a jeho podoba se bude odvíjet od jednání se zástupci škol. Financování prý chce návrh sjednotit a je citlivější, než byl ten z dílny Ministerstva financí.

Znevýhodnit nebo narovnat?

„Pan ministr mluví o narovnání financování, ve skutečnosti by se znevýhodnění soukromých škol ještě zvýšilo," tvrdí Jan Jiterský. Vyrovnání výpadku státních peněz by tak podle něj v jeho škole vyžadovalo zavedení školného asi 1 000 korun za měsíc, nyní je to nanejvýš 300.

„Jde pouze o návrh na redukci provozních výdajů, které ministerstvo veřejným školám neplatí. Původní návrh z dílny Ministerstva financí přitom počítal se škrtem dvou miliard," oponuje Klára Bílá, mluvčí MŠMT.
Jan Jiterský to vidí jinak. „Na rozdíl od státních škol nedostáváme peníze od státu na investice, ty musíme hradit z darů," argumentuje a vysvětluje, že investicí se v zásadě rozumí náklad na majetek nad 40 tisíc korun.

„Leda se můžeme přihlásit do konkrétního investičního dotačního programu." To se škole v minulosti podařilo, v roce 2008 získala 7 milionů korun od Státního zemědělského intervenčního fondu. „Jsme obecně prospěšná společnost, pokud máme zisk, musíme ho vložit do naší hlavní činnosti. Ani nesmíme vytvářet fondy, což státní školy mohou," poznamenává.

Ředitel: ministr chtěl reformu rychle protlačit

Podle mluvčí ministerstva se však nejedná o prostou redukci dotací, úplně se změní celý systém. „Pracovní skupina pracuje na komplexní změně způsobu financování regionálního školství, u základních škol navrhujeme financování v kombinaci na žáka a třídu," říká. „Nic bližšího vám zatím říct nemůžu, probíhají jednání mezi ministerstvem a zástupci soukromých škol." Připomíná, že sami zástupci soukromých škol vůli ministerstva k jednání ocenili. „Vítáme otevřený přístup ministra školství a možnost zapojit se do debaty," řekl Petr Jadrný, první místopředseda sdružení.

Sdružení ovšem na svých stránkách také před reformou varuje. Po jednání, které proběhlo minulé úterý, vydalo tiskovou zprávu, kde kritizuje záměry ministerstva. Stát by neušetřil 500 milionů, jak údajně tvrdí MŠMT, ale navýšil výdaje o 4,7 miliard korun ročně, protože by musel nahrazovat vzdělání za 80 – 90 procent soukromých škol, které by údajně zanikly v důsledky reformy. Sdružení také uvádí, že na základě jednání ministr přislíbil, že současný návrh vůbec nepůjde do vlády a nový, který bude vypracován společně se školami, nebude hotový dříve než na konci roku.

Ředitel Jan Jiterský ale údajnou vůli ministerstva dosáhnout konsenzu zpochybňuje: „Ministr Chládek návrh už na začátku prázdnin podal do vlády. Chtěl tam odbýt připomínkové řízení do pěti dnů a navrhnout ho sněmovně schválit v prvním čtení," tvrdí Jiterský, který v příloze ke své zprávě cituje konkrétní změny ustanovení zákona, navrhované údajnou novelou. „Stáhl ho až potom, co narazil na velký odpor, a svolal jednání," říká Jiterský. O tom, že ministr zavrhl původní návrh, mluví i ředitelka Soukromé střední školy podnikatelské – Altman s.r.o., Renata Motyčková, která rovněž záměry ministerstva odsuzuje.

„Velký odpor" by v tom případě mohli vyjádřit vládní lidovci, kteří záměr reformy také kritizují. Argumentují podobně jako ředitelé: ve skutečnosti by nešlo o narovnání, ale ještě větší znevýhodnění soukromých škol, jelikož rodiče, kteří už školství platí z daní, by ještě platili školné, a ke všemu by reforma ohrozila sociálně slabé či handicapované studenty, kteří často na soukromé školy spoléhají. Je nutno poznamenat, že i údajný návrh novely zákona, kterou cituje ve své zprávě Jan Jiterský, výslovně počítá s financování potřeb právě takových žáků. Mluvčí Klára Bílá popírá, že by ministr zákon takto nekompromisně „protlačoval".
Jan Jiterský říká, že pokud by ho na jednání s ministerstvem pozvali, přijel by, zatím ale pozvánku nedostal. Za ředitele kolektivně vyjednává Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, církevní školy jednaly samostatně před týdnem.

Zásah do občanských práv?

Jan Jiterský se dovolává práva na státem hrazené základní a střední vzdělávání, které zaručuje Listina základních práv a svobod. Kdo je zřizovatel podle něj není podstatné. „Mají být rodiče potrestáni za to, že chtějí svobodně rozhodovat o vzdělání svých dětí?" táže se řečnicky ve své tiskové zprávě.

Někteří rodiče či bývalí žáci, jejichž názory jsou zveřejněny na stránkách školy, mají ještě ostřejší názory: „Zrušení dotací pro soukromé školy je pouze nechutná snaha státu soukromé školy zničit, všechny děti nahnat do státních škol a udělat z nich ,stádo', a to jen proto, aby mohl stát vše více kontrolovat."

Ministerstvo vidí věc jinak: reforma je právě v zájmu dobrých škol. Ty chce více financovat bez ohledu na to, zda je zřizuje obec či soukromník: „Ministr školství Marcel Chládek od začátku říká, že s financováním škol je důležité propojit právě potřebnost oboru na trhu práce, a to na základě kvality, ne kvantity. Pokud je tedy škola kvalitní a prospěšná, bude podpořena," argumentuje Klára Bílá.

Ředitel trvá na svém. Na otázku, zda by byl v případě nepříznivé reformy ochotný přednést svoji argumentaci Ústavnímu soudu, odpovídá kladně.

„Soukromé školy jsou pro tento stát o 37 procent levnější," odvolává se Jan Jiterský na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Jan Jiterský nabízí hypotetické porovnání se stejně velkou státní ZŠ – modelově počet svých žáků navýšil na 139. Zatímco základní škola, jejíž zprávu o financování použil, inkasovala od státu asi 9,7 milionu, ta velišská by dostala asi 7,7 milionu korun.

Boj o čísla

Zde se Jiterský opět dramaticky rozchází s argumentací ministerstva. Podle modelového grafu, který nám zaslala mluvčí Klára Bílá, dostane státní základní škola v Praze na 306 žáků 9,3 mil., kdežto soukromá i církevní 11,8 mil. Podle sdružení ředitelů je tento výpočet ale chybný, protože některé položky, vyplácené státním školám, opomíjí a naopak nepočítá s tím, co od soukromých škol obce inkasují; zejména jde o nájmy. Rozsoudit obě strany je tak pro laika velmi těžké.

ZŠ Bodláka a Pampelišky získala podle výroční zprávy v období 2012/2013 z celkových příjmů, které činí něco málo přes 7 mil. korun, přes 6 mil. korun z různých veřejných zdrojů (většinu od kraje, něco od Evropské unie), zbylý necelý milión tvoří z necelé poloviny dary a zbytek jsou jiné výnosy. „Prostředky od státu nám v této výši neplynou automaticky, část dostáváme na konkrétní projekty, musíme je aktivně získávat" dodává Jiterský.

Podle toho, co Jiterský uvádí ve své zprávě, by po novele zákon zaručoval financování už pouze mzdových a jiných pracovněprávních nákladů a náhrady členům maturitních a akreditačních komisí, výuku zdravotně postižených žáků, výdaje na učební pomůcky a učebnice, které musí škola poskytovat ze zákona, a na další vzdělávání učitelů. Současné ustanovení zákona hovoří obecně o neinvestičních nákladech.

Nesouhlasí ani Hořice a Nová Paka

I jiní oslovení ředitelé nestátních škol ministerstvo kritizují. „S návrhem samozřejmě nesouhlasím," říká Dana Kašparová, ředitelka církevní mateřské a základní školy Brána v Nové Pace. „Myslím, že je ještě dost rozumných lidí, kteří vědí, jak je to ve skutečnosti. Takhle se peníze nedají šetřit."

V Hořicích soukromé gymnázium v době reformy přímo vzniklo (kraj rozhodnutí MŠMT ostře odsoudil). „Nemám teď tolik času na jednání, máme hodně práce s tím, aby v září začala výuka, ale trochu to sleduji," říká Šárka Šandová, ředitelka Hořického gymnázia. Podle jejích informací chce ministr snížit o téměř polovinu úhradu na žáka. Nyní dostávají soukromé školy do 90 procent normativu, tedy částky, které inkasují na žáka státní školy, v prvním roce je to jenom 60 procent. Podle Šandové mají dostat nově soukromé školy jenom 50 procent normativu. Hořické gymnázium má právní formu školské osoby, ani ono tedy nemůže generovat zisk pro svoje zakladatele.    Michal Zikmund