Ta postihuje – tím, že jsme civilizačně rozcapení, málo imunní – téměř každého, bez rozdílu věku. Chřipka je relativně závažná infekce.

V České republice každoročně způsobí onemocnění sta tisícům obyvatel a souvisí s ní, bohužel, téměř dva tisíce úmrtí. Nejvyšší výskyt je u školáků a dospívajících, maximum počtu úmrtí je mezi seniory.

Jak čelit tomuto onemocnění? Na toto aktuální téma odpovídá novopacká lékařka Hana Hájková (na snímku).
Rad je mnoho. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejich případných závažných komplikací je včasné očkování, jehož účinnost byla opakovaně prokázána. Abychom si nějak „nefandili", že jenom my máme problémy s chřipkou.

Ta se vyskytuje celosvětově, kdy ročně, zejména v chladném období, onemocní přibližně 10 až 15 procent populace. U nás, v Evropě, vzniká obvykle v závěru a počátkem kalendářního roku a zpravidla trvá 4 až 8 týdnů. Šíření chřipky, to už poznávám z návalu v čekárně, má obvykle explozivní charakter. Onemocnění začíná náhle. Objeví se horečka, často i přes 39 st. C. Ta bývá doprovázena zimnicí, bolestí hlavy, svalů, kloubů. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. U dětí se mohou objevit i gastrointestinální projevy (průjem, zvracení). Horečka trvá obvykle tři až 6 dní, pak postupně v dalších dvou až třech dnech klesá. Postupně mizí i ostatní příznaky, nejdéle přetrvává kašel. Nápadná únavnost může však trvat i několik týdnů.

Záludnost chřipky spočívá v tendenci vzniku komplikací, které dále zhoršují prognózu onemocnění. K nim patří např. velice závažný virový zánět plic, kdy dochází k rychlému zhoršování celkového stavu nemocného. I při včasné intenzivní péči důsledkem takového nemocnění umírá až polovina pacientů. Naštěstí je tato komplikace málo častá, může se však vyskytnout i u zdravého mladého člověka. U dětí se naproti tomu častěji vyskytuje zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.

Jak čelit chřipce?
Vedle otužování organizmu, sportování, vůbec fyzické i psychické kultivace, je jedním z řady důležitých opatření vůči chřipce – preventivní očkování.

Účinnost protichřipkové vakcíny závisí na antigenní podobnosti viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. To umožňuje snížení závažnosti infekce a zmenší procento komplikací a eventuálních úmrtí. Antigenní složení chřipkových vakcín je každoročně upravováno podle doporučení Světové zdravotnické organizace. Očkování se provádí ve všech věkových skupinách, kdy vakcína od 65 let je hrazena všemi zdravotními pojišťovnami. Pod touto věkovou hranicí je hrazena pojišťovnami pro určitý výběr skupiny pacientů, např. diabetiků, nemocných se srdcem, astmatiků, onkologicky nemocných, lidem, kteří jsou závažně nemocní.

A účinnost?
U zdravých dospělých v 70 až 90 procentech zabrání onemocnění. U starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 až 70 procent a riziko úmrtí až o 80 procent. Dále též snižuje výskyt zánětu středního ucha u dětí. 
 Nejvhodnější doba očkování je před začátkem chřipkové sezóny-září až prosinec. Z hlediska společnosti, většího i menšího seskupení lidí, má očkování proti chřipce svůj význam ekonomický, sociální a samozřejmě zdravotní.

Za dobu své mnohaleté zdravotní praxe vidím, jak se čekárna právě v inkriminovaném období plní lidmi bez rozdílu věku. Ti potom, v důsledku nemoci, dva až tři týdny scházejí na pracovišti, ve školách, a mohl bych dále pokračovat. Jaké škody to přináší individuálně i společensky, ekonomicky – si poté může spočítat každý. Přitom řešení je tak jednoduché – nechat se včas očkovat.   Oldřich Houška