Učitel Miloš Novotný je z těch, kteří svým povoláním žijí. „Zpracovávám písemné přípravy pro žáky tak, aby sami mohli pracovat a ta práce je vrcholně bavila,“ uvedl mladý kantor, který se pouští, a s úspěchem, i do psaní učebnic a všeho, co je pro školu potřebné.
Zatím má v první ročníku čtyři děti, ve druhém dvě, ve třetím tři a ve čtvrtém čtyři. „Od prvého září nastoupí deset , takže naše jednotřídka bude mít pět ročníků,“ pochlubil se učitel.
O děti zde nouzi nemají. Pro obec s 275 obyvateli je škola jednou z priorit.

Způsob výuky

Třeťák Jakub Slavík je se způsobem výuky pomocí pracovních listů spokojen. „Víme, co máme dělat, a když nám zbyde čas, tak můžeme zkotrolovat práci těch mladších, jako například čtvrťáci pomáhají nám,“ uvedl žák. Jestliže na první pohled vypadá školní výuka jako hra s jasným cílem, který navíc děti baví, pak to je jistě o to větší zátěž pro učitele.
Miloš Novotný je však prací pohlcený kantor, který mluví o dalších projektech jako by šlo o zábavu.
V této škole se nešetří pochvalou a na monitor upočítačů se co chvíli objevuje věta: děkuji za dobrou práci – váš učitel.
Neznají zde zvonění, ale jak říká pan učitel: „Ta demokracie je vykoupena prací. Děti si to uvědomují.“
Učitelé z velkých městských škol jistě namítnou, že u nich by takový způsob práce nebyl možný.
Snad mají pravdu, ale jsou desítky vesnických škol, kde lamentují nad nezájmem dětí, obavami ze zrušení, a tam by ledacos z toho, co učitel Miloš Novotný aplikuje, bylo možné.