S nápadem na vysázení 650 ovocných stromů na různých místech Jičíněvsi přišel starosta spolu s bývalým královéhradeckým hejtmanem Jiřím Štěpánem. Setkali se při přípravě jiného projektu, ale Štěpán jakožto nadšenec do komunitních aktivit a životního prostředí navrhnul Exnarovi využít dotace z Operačního programu Životní prostředí. "Dotace kryje veškerý materiál - kolíky, zavlažovací vaky, sazenice, ochranné pletivo. Nevztahuje se ale na práci spojenou s výsadbou. Důležité je, aby si stromky občané vysázeli sami," vysvětluje Štěpán, než se chopí nářadí a na chvíli se do výsadby také zapojí.
Podle starosty Exnara byly v minulosti podobné akce časté. I stromořadí mezi poli bývalo více a plnila kromě plodící také praktickou funkci. Kořeny stromů chránily půdu proti erozi, jejich koruny zase mírnily poryvy větru. "Dříve se lidé scházeli ke společné práci, povídali, dali si k práci pivo a společně dělali něco prospěšného. To se teď už moc nevidí. Hlavně poslední dva roky při covidu nebyl pro setkávání prostor. Takhle se sejdeme a je to pro nás i společenská investice do budoucnosti," říká.
Jiří Štěpán má s ovocnými stromy v Jičíněvsi i další plány. "Komunitní výsadba má více rovin. Jsou tu i děti, ty se naučí, že pokud něco chtějí, musí si to odpracovat. A až stromy povyrostou nabízí se další možnosti využití. Třeba obecní soutěž o nejlepší švestkové buchty a jablečné koláče," vysvětluje myšlenku.
Ve všech místích částech Jičíněvsi žije dohromady přes šest set stálých obyvatel a jezdí sem kolem dvou set chalupářů. Účast na etapách komunitní výsadby je podle starosty různá a liší se podle počasí i toho, kde se zrovna sází. Po volném čarodějnickém víkendu budou následovat poslední tři etapy, do kterých se zapojí také místní dobrovolní hasiči a členové Sokola.
Než jabloně a švestky povyrostou a začnou plodit, čeká je ještě několik let. První tři roky se o ně bude podle smlouvy starat dodavatelská firma, která má za úkol údržbu stromořadí, zastřihování a hnojení. Všichni už se ale nejvíce těší na to, až budou do obecního sadu chodit sbírat ovoce a dostanou další příležitost se setkat a společně se přičinit o život v Jičíněvsi.
Otázka na starostu Jičíněvsi Jiřího Exnara
Na jakou velkou investici se nyní v Jičíněvsi usilovně chystáte?
Největší probíhající akcí je rozhodně výstavba vodovodní sítě v Bartoušově, Labouni a Žitětíně. Chystáme také projekt vodovodu do částí Dolany a Keteň. První etapa bude stát 61 milionů, celý projekt vytvoření vodovodní sítě se ale dostane až na 150 milionů. Ale nedá se nic dělat.V 21. století je v podstatě nemožné být bez vodovodu. Bez vody nelze žít a přesto v některých našich katastrech lidé stále musí chytat dešťovou vodu, aby si mohli vyprat.
Jičíněves
PRVNÍ ZMÍNKA: 1366
POČET OBYVATEL: 613
ZAJÍMAVOSTI:
Má se za to, že obec Jičíněves existovala již v době panování Václava II a jméno že nese po jeho manželce Jitce. První zápis o obci Jičíněvsi je z roku 1360, kdy obec obdržel Diviš z Jičíněvsi. Od roku 1403 vlastnil Jičíněves Otík z Labouně a Dřevěnice, který založil kaplanství při kosteleckém chrámu a dal mu plat v Jičíněvsi a Smrkovicích. Potom zde byli dva zemané. Roku 1436 byl jako svědek uváděn Václav Haléř z Jičíněvsi, byl přívržencem Jiřího z Poděbrad a 1448 mu pomáhal dobýt Prahu. Před rokem 1540 patřila Jičíneves nezletilému Vilému Otomarovi z Holohlav, od jehož poručnice ji koupila Barbora z Boskovic, manželka Jiříka z Valdštejna a na Bradlci.
Obec má šest částí - Jičíněves, Bartoušov, Dolany, Keteň, Labouň a Žitětín.
PAMĚTIHODNOSTI:
- Zámek Jičíněves
- Kostel sv. Matouše v Dolanech
- Hradiště Dolany, archeologické naleziště
TIP NA VÝLET:
Zámek Jičíněves
Hrabě František Josef Schlik nechal postavit v letech 1715 – 1717 v Jičíněvsi podle plánů Jeana Baptisty Matheyho tento malebný barokní zámeček - třípatrovou budovu s mansardovou střechou ukončenou věžičkou. K západnímu průčelí byla v roce 1730 přistavěna kaple vysvěcená sv. Antonínu Paduánskému a sv. Kříži, je to jednolodní stavba s obdélníkovým půdorysem a s presbytářem.
Zámek sloužil jako lovecký zámeček až do roku 1908, kdy se stal sídlem rodiny a byl trvale užíván. Zůstal vždy v jejím majetku, až na výjimku mezi léty 1949 - 1989. Dnes má zde rodina opět své sídlo.
Zámek je obklopen od severu a východu 8 hektarovým anglickým parkem a od jihu Zámeckým rybníkem. Několik pávů doplňuje jeho barokní ráz a hlásí každého návštěvníka.
V parku proti zámku je situovaná empirová oranžerie, dílo Jindřicha Kocha, z roku 1825, která byla začátkem 20. století upravena k bydlení.