O osídlení v době bronzové svědčí nález bronzových náramků v lese u Hrozného buku. Ale nejzřetelnější odkaz minulosti zanechalo slovanské osídlení v době hradištní. Nedaleko říčky Javorky, v místech, kde hřbet Chlumů zakončuje rovinu táhnoucí se daleko do Polabí, vybudovali Slavníkovci z kmene Charvátů rozsáhlé hradiště.

Na slavníkovské období navazuje středověké osídlení, kdy se ostroměřské hradiště stává součástí sjednoceného českého státu.

Prvním historicky známým rodem, sídlícím v Ostroměři, byl rod Kdulinců. U něho se setkáváme poprvé s místním názvem Ostroměř, a to v roce 1382.
Další slavnou kapitolu píše zemanský rod Ostromiřských z Rokytníka. Za účast na protihabsburském povstání roku 1618 byl majetek Ostromiřských konfiskován a stal se součástí panství frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti se dostává, jako celé Hořicko, pod panství italského rodu Strozziů a později kartuziánského kláštera ve Valdicích.

Po zrušení řádu Josefem II. přechází v roce 1827 Ostroměř po koupi knížetem Trautmannsdorfem pod správu Kumburského panství, kterému se vykupuje i z roboty. Do poloviny 19. století má Ostroměř vysloveně zemědělský ráz.
Ke kulturnímu povznesení obce přispěla stavba obecné školy v roce 1874 a čile se rozvíjející spolkový život. Roku 1915 dostává Ostroměř i církevní stánek v podobě kaple Nejsvětější Trojice, která je jedinou stavbou vzniklou během 1. světové války.

Rozvoj výroby
Po vzniku ČSR v roce 1918 byla rozšířena dosavadní průmyslová výroba, založená na zpracování místních surovin (kamenoprůmysl, cihelna, výroba kávových náhražek), o továrnu na nábytek a odvětví drobného podnikání jako byla výroba knoflíků, korkových zátek, mýdla a limonád.
V roce 1922 zde byla zahájená elektrifikace a v roce 1925 vybudovaná regulace Javorky.

Tím se zlepšují životní podmínky obyvatel obce. V roce 1961 byla otevřena nově vybudovaná základní a v roce 1977 mateřská škola. Po roce 1989 se obnovuje soukromé podnikání a dochází k rozšíření sítě obchodů a služeb.

V roce 1991 se znovu vrátila na osiřelý podstavec v pořadí již třetí socha prezidenta T. G. Masaryka, tentokrát od akademického sochaře Ladislava Zívra (autorem předchozích byl akademický sochař Josef Bílek).

V roce 1998 bylo na památku významných rodáků otevřeno muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana.