„Když jsme si přivezli maminku domů z nemocnice, byla zcela odkázaná na naši péči. Byli jsme z toho úplně vyřízení," popisuje paní Hana moment, kdy se začala starat o svoji maminku, která prodělala mrtvici.

„Je tolik věcí, které musíte řešit najednou: nákup léků, návštěvy u lékařů, vybavení domácnosti. Do toho řešíte, co všechno to bude stát a jak vyjdete s penězi. Navíc jsme ani nevěděli, jak s babičkou nejlépe manipulovat, jak ji umýt, nakrmit, převléci, aby ji to nebylo nepříjemné a abychom to fyzicky zvládli. Pořád tam byl ten podvědomí stres z toho, že uděláme něco špatně. A už vůbec nemluvím o tom, že by se člověk měl ještě starat o svoje vlastní děti a chodit do práce," dodává paní Hana a popisuje, jaká je její situace dnes:

„Nakonec jsme to všechno nějak zvládli, ale stálo nás to hodně sil a taky nervů a samozřejmě musel každý z nás něco obětovat. Péči jsme si museli velice dobře zorganizovat, což se nám nepodařilo hned. Chvíli trvalo, než nám došlo, že pokud se budeme snažit zvládnout všechno sami v rámci užší rodiny, tak to dlouho nevydržíme a nakonec budeme mít zdravotní problémy sami a o babičku se nebude mít kdo postarat. A tak jsme zapojili další babiččiny příbuzné a známé. Někteří se rozhodli pomoci, jiní ne, takže některé naše vztahy to posílilo, jiné naopak ochladly, ale to už je život," popisuje smířlivě paní Hana.

Pomoc druhých
„Postupně jsme se zorientovali i v tom, jakou pomoc můžeme obdržet od státu a dalších institucí. Nejvíce jsme se ptali známých, kteří už se starají. Něco nám poradili v lékárně, něco sestřičky v nemocnici, něco na úřadě. Bylo to hodně běhání, zařizování i papírování. Dnes využíváme pečovatelskou službu i osobní asistenci, které dojíždí k babičce domů a pomáhají nám s péčí hlavně ve všední den, kdy jsme všichni pryč. Díky těmto službám jsem se mohla vrátit do zaměstnání. Pokud se babička zlepší, uvažujeme také o využití denního stacionáře, tak, aby se přes den dostala mezi lidi a mohla trávit čas smysluplně. Služby platíme pomocí příspěvku na péči, který babička dostala od úřadu práce.

Ilustrační obrázek.

Přestavěli jsme koupelnu, od lékaře dostali poukaz na základní koupelnové pomůcky. Ostatní věci a pomůcky jsme si půjčili či nakoupili. Pečovat o babičku jsme se naučili s pomocí informací na internetu, rad od sestřiček, ale ze začátku jsme vlastně všechno dělali hlavně intuitivně a k mnoha informacím a kontaktům jsme se dostali náhodou a někdy taky se zpožděním. Určitě by nám pomohlo, kdyby nám na začátku někdo základní věci ukázal a řekl nám, co všechno péče obnáší, v jakém pořadí a jakým způsobem máme věci začít zařizovat."

Odborná pomoc
Pokud i vy pečujete doma o blízkého člověka, či se na tuto situaci připravujete, a nevíte si s některými věcmi rady, anebo si říkáte, že by šly určitě zvládnout lépe, rychleji či snadněji, potom se přihlaste na bezplatný kurz pro neformální pečující, který Život bez bariér pořádá v Nové Pace 16. listopadu od 16 hodin. Naučíte se základní pečovatelské techniky, zjistíte, jak uspokojit fyziologické potřeby nemocného člověka, dozvíte se, jaké vybavení domácnosti péče vyžaduje i jak řešit krizové situace.
Přihlášky a dotazy zasílejte na olga.banyrova@zbb.cz.    Život bez bariér, z.ú.(www.zbb.cz)