Teprve v 19. století se na včelstvo začalo pohlížet jako na obratlovce, a to v důsledku nevšedního srovnání, které formuloval včelař a truhlářský mistr Johannes Mehring (1815 – 1878): „Včelstvo je jedna bytost a odpovídá obratlovci. Dělnice reprezentují tělesné orgány potřebné pro údržbu a výživu organismu, zatímco matka odpovídá samičím pohlavním orgánům a trubci samčím."

Tato koncepce kladoucí včelí kolonii na roveň s jedním jediným živočichem dala vznik pojmu „superorganismus", čímž má být vyjádřeno „organické zapojení jedinců". Na včelstvo se tak pohlíží jako na nedělitelný celek, na jeden jediný živý organismus.

Společenstvo včel medonosných se chová nejen jako „obratlovec", ale má dokonce i některé vlastnosti savců.

Toto tvrzení se může zdát na první pohled značně přitažené za vlasy. Přestane však znít podivně, pokud přestaneme vycházet ze stavby těla včel a jejich kmenového a historického vzniku, a začneme je zkoumat z hlediska funkčních evolučních vlastností, díky nimž savci, kteří jsou nejmladší vývojovou skupinou, tolik vynikají nad ostatními obratlovci.

Důkazy, že na včelstvo je možné pohlížet jako na savce, vzbuzuje podezření, že může jít o mnohem více než jen o čistě povrchní podobnost.

Schopnosti
Pokud se v průběhu evolučního procesu povede skupině organismů osvojit si schopnosti, které jí umožní přizpůsobit se okolnímu prostředí a kontrolovat je, může si na tomto bezpečném polštáři dopřát bez rizika mít i malé množství potomků. Savci a včely do této zvláštní kategorie zjevně patří.

Nezávislost na kolísající nabídce energie z okolního prostředí pomocí aktivního hospodaření se zásobami, nezávislost na kolísající kvalitě potravy díky samostatně vyrobené potravě, ochrana před nepřáteli díky vytvoření bezpečného životního prostoru a nezávislost na nestabilních povětrnostních vlivech nastavením vlastních klimatických hodnot v samostatně vytvořeném životním prostoru znamená jasné výhody vůči ostatním skupinám, které toto nedokážou.

Uvedené „savcům podobné" vlastnosti poskytují savcům i včelám dalekosáhlou nezávislost na aktuálních podmínkách životního prostředí. A jako by to včelám ještě nestačilo, zdokonalily i svoji schopnost kontrolovat okolní prostředí; za předpokladu ideálních podmínek se jejich kolonie staly potenciálně nesmrtelné. Superorganismus včelí kolonie nalezl cestu, jak nepřetržitě měnit genetickou výbavu, chovat se jako „genetický chameleon", aby neskončil ve slepé uličce vývoje v přírodě.

Do Kopidlna

Dnes navštívíme kopidlenskou organizaci včelařů. Patří ke středně velkým v okrese, prošla velmi dlouhou a zajímavou historií. Včelaři z Kopidlna se původně sdružovali pod včelaře v Českém Brodě, kde v 60. létech 19. století založili svoji sekci. V roce 1870 se však osamostatnili a založili svoji skupinu, sdružující ještě včelaře z Libáně a Veliše. Byla to třetí v Čechách založená včelařská organizace. Je zajímavé, že ve své historii se udržoval stálý počet členů, a jen počet včelstev s postupujícími roky narůstal.

V současné době má 33 individuálních členů, jednoho člena kolektivního (AGRO Žlunice) a dva včelařské žákovské kroužky (při ZŠ Kopidlno a ZŠ Běchary). Těchto 36 subjektů obhospodařuje celkem 475 včelstev. Jejími členy jsou včelaři nejen z Kopidlna, ale také z Cholenic, Vršců, Židovic, Běchar, Slavhostic, Bílska, Únětic, Mlýnce, Nečasu, Jičíněvsi, Labouně, Bartoušova, Ketně, Drahoraze, Pševse, Ledkov, Žlunic, Sběře. Zasahuje do působnosti šesti obecních úřadů a města Kopidlna.

Celkem 86 včelstev spravuje AGRO Žlunice, stará se o ně paní Šárka Lojdová. Úspěch svého včelaření potvrdila v soutěži Český med 2012, kde med z produkce AGRA získal Zlatou medaili. Kvalitu podtrhlo i ocenění od Agrární komory Královéhradeckého kraje, kde firma získala označení Potravina roku 2012.

Organizace je aktivní v různých směrech. Osm let pořádá pro včelaře z místa i okresu Včelařský ples, pokračuje také osm let v tradici Okresního včelařského dne, který pořádá v Židovicích. Úspěšně se podílela na pořádání tří oblastních kol Zlaté včely pro mladé včelaře v Kopidlně a Běcharech.

Organizace
Předsedou organizace je přítel Antonín Erben, místopředsedou František Koutník, jednatelem Oldřich Suchoradský, pokladní Milena Lachmanová, zdravotník Jiří Kodet. Aktivně pracuje nejmladší včelař okresu Jindra Kubík, který je absolventem včelařského kroužku v Kopidlně. Spolek se pravidelně prezentuje na Kopidlenském kvítku, pořádaném místní zahradnickou školou.

Včelaří se zde v ideálních přírodních podmínkách, bez poškozeného životního prostředí, uprostřed lesů, četných rybníků a luk. Za příznivé podmínky se včely chovatelům odvděčují vysokými medovými výnosy. Dosahují kolem 35 kg na včelstvo a produkovány jsou nejrůznější druhy smíšených květových medů.

Kopidlenská organizace se stará o své nástupce. Pod jejím dohledem pracují dva úspěšné včelařské kroužky mládeže, které vychovaly už několik aktivních včelařů. Na Kopidlensku je tak o budoucnost včelaření dobře postaráno. ⋌Oldřich Suchoradský


Soutěž


Tajenka z minulého dílu seriálu zněla: VČELAŘ. Do redakce si tak přijdou hned tři výherci: Jaroslav a Vlasta Víchovi z Bukvice a Adam Vávra ze ZŠ a MŠ v Běcharech.

Dnešní úkol je velmi jednoduchý. Odpovězte za otázku z Pracovního listu č. 5: Jakou úlohu má trubec ve včelstvu? Odpověď pošlete do konce týdne na e-mailovou adresu zokopidlno@vcelarstvi.cz , s uvedením jména a roku narození. Pro toho, kdo odpoví nejdříve a správně, je připravena v redakci medová odměna.

Pokračuje zveřejňování pracovních listů, kde se můžete naučit, jaká je stavba těla včely. Vše na webové adrese: www.kopivcel.webnode.cz, menu Včelařská soutěž. 

Další související díly seriálu naleznete  ZDE: