Jako včelař se bodnutí nebojím. Vím, že bolí, ale že to bez větších následků rychle přejde. Dokonce se říká, že je bodnutí včelou pro člověka zdravé. Přesto mám před včelami respekt a k činnostem s nimi se vždy řádně obléknu do ochranného oděvu. Ze zkušenosti mám větší obavu ze svých včel, o kterých vím, co dovedou. Při návštěvě u cizích včel to ponechávám na doprovázejícím včelaři, který by měl své včely dobře znát a vědět, zda k nim může vzít bez rizika návštěvu.

Pokud se nejedná o člověka-alergika a žihadlo po bodnutí není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně seškrábnout žihadlo. A to tak, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla a nevyprázdnili jeho obsah do rány. Místo vpichu se snažíme ochladit studenou vodou nebo ledem. Lidově je také používáno např. potření cibulí nebo medem.

Rady jak odborné, tak i laické
Po internetu mi nedávno přišla rada potřít místo vpichu obyčejnou hlínou. Bezpečnější je použít některý vhodný lék, který svým chladivým účinkem a obsahem antihistaminika tlumí svědění i tvorbu otoku. Postiženému se má podat dostatek tekutin a umožnit mu odpočinek ve stínu a chladnějším prostředí. Důležité je kontrolovat, zda nedochází k otoku na větší části těla, který by mohl ohrozit jeho dýchání. V takových případech je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Většinou však dojde pouze k zarudnutí kůže, jejímu svědění a otoku v místě vpichu. Tato kožní reakce může být někdy poměrně rozsáhlá. Pokud se tato rekce odehrává jen v okolí vpichu, nejde o alergickou reakci.

V některých případech se může vyskytnout bouřlivější reakce i u lidí, kteří běžně netrpí alergií. Jedná se například o kopřivku, nevolnosti, závratě aj. Může to být způsobeno obdržením více žihadel než je jedinec zvyklý, nebo při oslabeném organismu např. dehydratací, nemocí atd. Pokud se tedy reakce rozvíjí více a dotyčný se necítí dobře, je vhodné k výše uvedeným opatřením podat tabletu antihistaminika. Ta jsou již dnes volně dostupná v lékárnách. K lokální aplikaci především Fenistil gel, k celkové aplikaci jsou ve formě tablet dostupné přípravky bez lékařského předpisu např. Zyrtec, Zodac nebo Claritine. Tyto přípravky jsou vhodné i na reakce po štípnutí komárem, vosou, sršní a ostatním hmyzem. Většinou postačí jedna tableta k úlevě od problémů. Pokud se stav napadeného dále nelepší, neotálejte navštívit lékaře, případně, při rychle se rozvíjející reakci, volejte rychlou lékařskou pomoc.
Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění (dochází k tomu tehdy, když včela žihadlem zasáhne nervovou dráhu), zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silnějšího alkoholického nápoje. Ne však ve velkém množství! Svědění většinou zmizí během několika vteřin.

Zkušenost
Připomínám ještě jednu zajímavou zkušenost, kterou jsem získal před rokem při návštěvě redaktorky s fotografem z jednoho celostátního deníku, která se rozhodla napsat reportáž ze „včelařské vesnice" – Běchar u Kopidlna. Oba hosté se zúčastnili výuky včelaření na místní škole a po vyučování projevili zájem navštívit včelnici včelařského kroužku. S ředitelkou školy Janou Vávrovou, několika dětmi a správcem včelnice přítelem Antonínem Erbenem jsme se v poledních hodinách vydali na procházku ke čtyřem volně stojícím úlům na konci vesnice. Včely byly v červnovém horku velmi živé, proto si děti daly na hlavu ochranné klobouky, zatímco dospělí zůstali bez ochrany, ale v uctivé vzdálenosti od silně poletujících včel. S výjimkou přítele Erbena, který s dětmi otevřel jeden z úlů a dal tak příležitost fotografovi k zajímavým záběrům. Pohyboval se nebojácně přímo uprostřed vyletujících včel, dokonce i před česnem úlu. Žádná ze včel ho však nenapadla.

Naše skupinka stojící opodál sledovala činnost dětí i fotografa, když přilétla jedna zbloudilá včelka a zamotala se do vlasů přihlížející redaktorky. Zareagoval jsem rychle a včelu jí z vlasů odstranil. Ta se mně pokusila dát žihadlo do prstů. Přímo mne nepíchla, ale žihadlo mi zůstalo volně ležet na prstech. Paní redaktorka si ho chtěla prohlédnout, takže ho vzala do ruky. Prohlížela si ho, prsty převracela, a pak ho zahodila. Za chvíli si prstem, kterým držela žihadlo nevědomky sáhla do oka. To však neměla dělat. Během několika minut jí oko začalo silně svrbět, postupně slzet, zčervenalo a začala v něm ztrácet vidění. Bylo to stejné, jako by jí včela do oka přímo píchla.

Potíže přetrvávaly i po návratu do školy. Museli jsme jí na cestu do Prahy podat lék proti reakci na včelí bodnutí. Jak nám sdělila později telefonicky, její problémy s viděním zůstaly až do večera a ztratily se až přes noc. Bylo nám záhadou, proč včely nenapadly fotografa, který se tak dlouho pohyboval přímo u otevřeného úlu. Do té doby, než nám bylo řečeno, že je prý silný kuřák. Včely z něj kouř cítily, a proto se mu raději vyhnuly. Působil na ně jako dýmák, který používají včelaři na uklidnění a odpuzení včel. Tato zkušenost dětem ukázala, že včelí jed lze přenést na člověka i rukou a není k tomu třeba žádné žihadlo.

Ptejte se
Máte-li nějaké další dotazy z oblasti včelaření, může tak dále učinit na e-mail: zokopidlno@vcelarstvi.cz . Budeme se vám snažit na otázku odpovědět.
⋌Oldřich Suchoradský, Kopidlno